Nezapomenout na žádnou ze čtyř světových.. (b.)

Rudolf druhý Habsburský (1552-1612). Byl římským císařem a českým králem. Jeho rodiče byli bratranec a sestřenice. Jejich otcové byli bratři. V mládí byl Rudolf celkem v pořádku. Byl vzdělaný a chytrý. Později se u něj začalo projevovat dědičné zatížení, násobené syfilidou. Zemřel izolován a opuštěn.

Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

Břetislav druhý (?- 1100) byl Přemyslovec a český kníže. Měl mnoho nepřátel. Byl přepaden a zabit v lesích u Zbečna. Vrah nebyl nikdy dopaden.

Dagmar Dánská. V Čechách Markéta Přemyslovna (1186-1212). Dcera Přemysla Otakara prvního a Adléty Míšenské. Byla v r. 1205 provdána za dánského krále Valdemara druhého. Byla velmi oblíbena obyvatelstvem. Svědčí o tom i mnoho lidových balad, sepsaných na její počest. První a poslední sloka jsou ukázkou z nich. Snad se na mne nebudou jejich autoři zlobit.

František první byl také českým králem. Od roku 1792 do své smrti. Roku 1791 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí z prvního kolena Marií Terezou Neapolsko-Sicilskou. Jedním z mnoha jejich dětí byl i Ferdinand Dobrotivý.

Judita Duryňská (1130-1210?), byla manželkou Vladislava druhého. V roce1158 byla korunována královnou. Byla moudrá a krásná. Mimo jiné, nechala v Praze postavit první kamenný most v Čechách. V té době stály ve střední Evropě jen dva podobné, ale menší mosty. Učinila mnoho jiných, dobrých věcí. Mne zaujal most.

..spojení více motivů..

Marie Uherská (1371-1395) byla první ženou římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského. Jejich soužitím se jako rudá nit táhne spousta násilí. V Uhrách se tomu tenkrát, zřejmě, nikdo ani nedivil. Když uherská královna Marie spadla z koně, byla v jiném stavu. Možná se (ne)měl narodit další Lucemburk..

Záviš z Falkenštejna (1250-1290) byl vůdcem vzpoury šlechty proti králi Václavovi druhému. Vzpíral se i jeho předchůdci. Byl velice vzdorovitým šlechticem. Byl sťat plknem (široká katovská sekera). Stalo se to 24.8.1290 na louce pod hradem Hluboká.

Eliška Rejčka (1288-1335) se narodila v Poznani jako Ryksa Elžbieta. Byla chotí krále Václava druhého. Po jeho smrti se vdala za Rudolfa Habsburského. Ten, jen rok poté, umírá. Po královnině boku se objevuje Jindřich z Lipé. A o nich já píši.

Český král Jiří z Poděbrad (1420-1471) byl tlustý. Tvář měl zohavenu po úrazu z mládí. Vždy toužil po spojeném křesťanském soustátí, jež by vzájemně zachovávalo mír. Nebylo mu přáno. Po jeho smrti již Čechům vždy vládly cizí královské dynastie.

Alžběta Stuartovna (1596-1662) byla českou královnou jen krátce. Češi ji neměli rádi a ona jim také neporozuměla. Po Bílé Hoře byla ona i její manžel (Fridrich Falcký) nuceni odejít z Prahy. Poté, co našla azyl v Haagu, obklopila se zajímavými lidmi (René Descartes, J.A Komenský..). Zřejmě se s ní dalo dobře mluvit. I když ne po našem.

jen tak pro radost

jen hra s jazykem aneb veršovaný diktát :)

Břetislav (1002-1055), syn Oldřicha a Boženy, unesl z kláštera ve Würzburgu Jitku. Vše bylo předem domluveno. I smrt mnohých z jeho družiny. Jitčin šlechtický původ měl nahradit Bořivojův nedostatek urozenosti. Jeho matka Božena byla přece pouhou selkou..

..příběh o starých slunečních hodinách,lásce jednoho astrologa../a báseň ze šuplíku/

Za vlády Boleslava prvního (915-972?) fungoval v Praze, stejně jako v jiných velkých městech, trh s otroky. Odtud je můj příběh.

Moje soutěžní dílo na téma Moje volné chvíle, které zkončilo nejhůře ze všech. Tak jej sem dávám jako poučení ostatním básníkům. Tudy ne, přátelé. Pod ním je další, které dopadlo úplně stejně.