..proč by měly za své milé plakat něčí oči..

Nezapomenout na žádnou ze čtyř světových.. (b.)

Rudolf druhý Habsburský (1552-1612). Byl římským císařem a českým králem. Jeho rodiče byli bratranec a sestřenice. Jejich otcové byli bratři. V mládí byl Rudolf celkem v pořádku. Byl vzdělaný a chytrý. Později se u něj začalo projevovat dědičné zatížení, násobené syfilidou. Zemřel izolován a opuštěn.

Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

Břetislav druhý (?- 1100) byl Přemyslovec a český kníže. Měl mnoho nepřátel. Byl přepaden a zabit v lesích u Zbečna. Vrah nebyl nikdy dopaden.

Dagmar Dánská. V Čechách Markéta Přemyslovna (1186-1212). Dcera Přemysla Otakara prvního a Adléty Míšenské. Byla v r. 1205 provdána za dánského krále Valdemara druhého. Byla velmi oblíbena obyvatelstvem. Svědčí o tom i mnoho lidových balad, sepsaných na její počest. První a poslední sloka jsou ukázkou z nich. Snad se na mne nebudou jejich autoři zlobit.

František první byl také českým králem. Od roku 1792 do své smrti. Roku 1791 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí z prvního kolena Marií Terezou Neapolsko-Sicilskou. Jedním z mnoha jejich dětí byl i Ferdinand Dobrotivý.

Judita Duryňská (1130-1210?), byla manželkou Vladislava druhého. V roce1158 byla korunována královnou. Byla moudrá a krásná. Mimo jiné, nechala v Praze postavit první kamenný most v Čechách. V té době stály ve střední Evropě jen dva podobné, ale menší mosty. Učinila mnoho jiných, dobrých věcí. Mne zaujal most.

..spojení více motivů..

Marie Uherská (1371-1395) byla první ženou římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského. Jejich soužitím se jako rudá nit táhne spousta násilí. V Uhrách se tomu tenkrát, zřejmě, nikdo ani nedivil. Když uherská královna Marie spadla z koně, byla v jiném stavu. Možná se (ne)měl narodit další Lucemburk..

Záviš z Falkenštejna (1250-1290) byl vůdcem vzpoury šlechty proti králi Václavovi druhému. Vzpíral se i jeho předchůdci. Byl velice vzdorovitým šlechticem. Byl sťat plknem (široká katovská sekera). Stalo se to 24.8.1290 na louce pod hradem Hluboká.

Eliška Rejčka (1288-1335) se narodila v Poznani jako Ryksa Elžbieta. Byla chotí krále Václava druhého. Po jeho smrti se vdala za Rudolfa Habsburského. Ten, jen rok poté, umírá. Po královnině boku se objevuje Jindřich z Lipé. A o nich já píši.

Český král Jiří z Poděbrad (1420-1471) byl tlustý. Tvář měl zohavenu po úrazu z mládí. Vždy toužil po spojeném křesťanském soustátí, jež by vzájemně zachovávalo mír. Nebylo mu přáno. Po jeho smrti již Čechům vždy vládly cizí královské dynastie.

Alžběta Stuartovna (1596-1662) byla českou královnou jen krátce. Češi ji neměli rádi a ona jim také neporozuměla. Po Bílé Hoře byla ona i její manžel (Fridrich Falcký) nuceni odejít z Prahy. Poté, co našla azyl v Haagu, obklopila se zajímavými lidmi (René Descartes, J.A Komenský..). Zřejmě se s ní dalo dobře mluvit. I když ne po našem.

jen tak pro radost

jen hra s jazykem aneb veršovaný diktát :)

Břetislav (1002-1055), syn Oldřicha a Boženy, unesl z kláštera ve Würzburgu Jitku. Vše bylo předem domluveno. I smrt mnohých z jeho družiny. Jitčin šlechtický původ měl nahradit Bořivojův nedostatek urozenosti. Jeho matka Božena byla přece pouhou selkou..

..příběh o starých slunečních hodinách,lásce jednoho astrologa../a báseň ze šuplíku/

Za vlády Boleslava prvního (915-972?) fungoval v Praze, stejně jako v jiných velkých městech, trh s otroky. Odtud je můj příběh.