Moře

Moře

Teď postavím moře, když Nevděk již stojí.
A Spolský a Potěšil. A mnoho dalších.
Prý s ďáblem mám pletky. Lidé se mně bojí.
Že práci jsem propad. Toť dáváno za hřích!

Ať zuří a láteří. Co je mi po nich?
Jen stavba ať roste. Ať zdvihá se hráz.
Pán projede v kočáru o čtyřech koních.
A já lidi proháním. Popíjím kvas.

Tak zaberte, chlapi! Kůl do země vražte!
A druhý. A třetí. Ať roste nám dílo.
A dusejte hlínu. A tam příčné pražce.
Teď práce nám končí. Již se připozdilo.

Ten rybník je posledním, který tu stavím.
Třeboň jím ochráním na věky věků.
Lužnici přehradím. Povodně zastavím.
Současně buduji i Novou řeku.

Svět ještě neviděl takové dílo.
Rybník, jenž já tady pět roků stavím.
Hráze je mohutné. I na baštu zbylo.
Pán peněz lituje. A já se bavím.

Od dubu Žižkova žaludy přinesli.
Vyhrábnu jamky a zasadím duby.
Škoda, že oči mé jen těžko uvidí.
Kterak se Rožmberk alejí chlubí.

Veliká, široká, hladina rybníka.
Slunce se nádherné ve vodě koupe.
Práci jsem vykonal. Radost je veliká.
Stáří mne dostihlo. Všude mi loupe.

Pyšně se Rožmberk v krajině vyjímá.
Je to mé moře a jsem tomu rád.
Po hrázi procházím. A je mi zima.
Dílo je hotovo. Mohu jít spát.