Líbilo se
1
23.06.2020 - 01:09Gándhí:
je štěstím si přečíst báseň jako tato |
2
22.06.2020 - 22:54 |
3 22.06.2020 - 22:53Měsíc od René Vulkán
zenge:
v době Muska Elona Space X a kdoví jakejch kurva fix je ten obyč. měsíc sova, jiskry nějak sympa;-) ST |
1
22.06.2020 - 22:50zenge:
parohy jsou ozdobou manželSTví;-) |
1
22.06.2020 - 19:59Paulmatthiole:
Jak jsem zmínil v komentáři k (před)minulému dílu, pravopisnou složku bych rozhodně nijak nevyzdvihoval a nerozebíral, protože na litwebech obecně není považována za podstatnou. Leč k obsahu díla: poměrně obsáhle a barvitě je popisováno, že máš o poznání kladnější vztah k noci než k dennímu světlu – je jasně ohraničené spektrum postojů, prosbami o noc počínaje, přes vyhrožování dni a přirovnáním noci ke štěstí konče. Pro někoho snad poněkud rozvláčné a nenechávající prostor pro čtenářovu fantazii, ale zase na druhou stranu je to zcela otevřený a detailní rozbor momentálního rozpoložení… které v dalších slokách přerůstá v rozervanost vyjádřenou potřebou či touhou vydržet na bojišti života co nejdéle, s vědomím konečné prohry a letmým zábleskem hledání prapříčiny začátku bytí. Pozoruhodná exkurze a, alespoň pro mě, velmi zajímavé čtení :-) |
2 22.06.2020 - 18:36Měsíc od René Vulkán
|
1
22.06.2020 - 14:17Květka Š.:
A taky jedna rýmovaná rýma... ~~~~~~ Třeba mělo nebe taky těžkou rýmu hned začalo kýchat a zanechalo šprýmů. Nebi slzí oči a taky z nosu kape při tak těžké rýmě vždyť to jistě znáte. Pak vykouklo slunce už má toho dost mělo na ty mraky mělo na ně zlost. Nebe honem ztichlo a už nepláče slunce mlhu míchá peče z ní koláče. A každý koláček hned pylem osladí to kytkám ani včelám už rýma nevadí. Mrak si sem tam kýchne když polechtá ho pyl a vzteky si blýskne zas mokrý den dnes byl. ------------------ |
1
22.06.2020 - 11:21Hazentla:
drsnosrstej kokršpaněl: Neuvěřitelný, až skandální nedostatek empatie... |
1 22.06.2020 - 11:18V zahradách od Tara
drsnosrstej kokršpaněl:
to je pro mne pocitově takové haiku, které není podle pravidel haiku (čert je vem z hlediska dojmu z básně & čert je nechej z hlediska tradic a deptání básníků, kteří se snaží ty pocity do těch slabik vpasovávat)... každopádně duši to má stejnou jako haiku, leč haiku tomu oficiálně neříkám, abych nerozčílil nějakého literárního kritika :) něco jako, kdyby to byl výtečný sekt a já bych napsal, že je to jako šampaňské - před znalcem vín neakceptovatelné - ale jelikož neznám ekvivalentní slovo šampaňské/haiku - sekt/?, tak... rozumíme si :) |
1
22.06.2020 - 00:23Špáďa:
Setnuls nul set se znaky Morsera… S Kánětem mě tě ňák napadl ptáka kvák: Skončila éra bez éra. Náramněs mne pobavil! A jistě i sebe, když sis tu se slůvky pohrával a s nimi kouzlil. |
1
21.06.2020 - 22:57Ringo:
„moje tetra honí očko paví“ Možná to vzniklo tím, že nejdřív hodilo paví očko po tetře očkem... |
1
21.06.2020 - 22:50Ringo:
Já tě tady zatím jen lehce oťukávám, jestli by mi prošlo, kdybych dílko pochválil... |
1
20.06.2020 - 20:54Ringo:
Pravím, že jsi připlachtil na Libres velice razantně. Se zájmem si přečtu i tvoje příští dílko, to je na beton. ;-) |
1
20.06.2020 - 20:44Ringo:
U Jadranu básník sedí, nelze napsat – klidný vcelku, myslí totiž na manželku, na svou Danu, takže pění. „Ano“ řekl špatné paní, jeho rty už opět klejí, posté se zas nad ní sklání a pevně tiskne krček její… |
2
20.06.2020 - 19:58Paulmatthiole:
První sloka je zajímavá hlavně obratem "skrze ploty protlačen". Vyvolává jednoznačně pocit stísněnosti až deprese a výše zmíněným obratem graduje. Dojem poněkud kazí hrubka v zájmenu "mi", kde "y" evokuje množné číslo, nicméně není na místě. Ale důležitá je hlavně forma, pravopis je marginální záležitost. Druhá sloka následně pokračuje z krize "mokré", to jest ze slz, ke krizi "vzteklé", kde to na mě osobně působí dojmem šelmy, která je odhodlaná bojovat o život všemi prostředky, prostě odmítá vlastní smrt. Začínají se tady projevovat velmi originální rysy nonsensovské poesie, jejíž hlubiny se ne často a ne všem podaří probádat - poukázal bych v té souvislosti na sloku třetí, která nejenže mění osobu, ale v podstatě - při zachování osoby původní - elegantně a až promyšleně atonálně popírá sloku předchozí. Čtvrtá sloka symbolizuje osvobození ducha z tělesného vězení, vznášejícího se nad bezvládnou tělesnou schránkou, kterou autor nechává drsně dopadnout na beton, aby podtrhl význam duchovna oproti záležitostem tělesným. Pátá sloka je již jasným přechodem k vídeňskému akcionismu, majícímu za úkol jednoznačně provokovat permanentně tápající společnost. Vynikající, vynikající, vynikající. Klaním se, a jakkoliv neuděluji tipy, zde dávám ST, dílo ukládám do Záložek a bude mi ctí autora vložit mezi mé oblíbené. |
1
20.06.2020 - 18:59Paulmatthiole:
Inu, četl jsem ledacos, ale tohle dílo trumfne i dva velmi, abych tak řekl, nonkonformní autory z poslední doby, s jejichž díly jsem měl tu čest se seznámit. Rozhodně má velmi značný a výbušný potenciál :-) |
1
19.06.2020 - 12:54umělec2:
Tara: divoženka1: Děkuji za komentáře. Ahoj |
1
18.06.2020 - 20:43Ringo:
Tak i tady aspoň jednu přetvořeninu (nečíst znetvořeninu): Plačtivě škytl tóny nebyly čistý smutný Karel Vlach |
1
18.06.2020 - 19:18divoženka1:
Já nějaký chybičky neřeším pokud na mně neřve moc hrubek takže čtu umělcovy úvahy ráda někdy se poučím jindy pobavím a to je fajn |
1
18.06.2020 - 18:33Kapka:
Gándhí: Jeden tak a druhý onak, každý ze svého hlediska zatleská, či vypíská... Díky za návštěvu * |



23.06.2020 - 01:09