Líbilo se

M.A.Rek:
Ringo: Nesepsuju. Žil jsem se psem i se sepsí, a oba jsem přežil. Ale umírání se sepsí, nechci se rouhat, asi nebude tak špatné. Je to jak v rauši. Barevný sen, nic už tě nebolí, je ti vše jedno a už nevíš, co s tebou dělají...

Ringo:
Určitě se lépe žije se psy než se sepsí.

P. S. Snad mne za napsané nesepsuješ.

Kapka:
Otázky bez odpovědí,
ani ti "chytří " nevědí.
I od nich samé třesky plesky,
ale tys to napsal hezky...

René Vulkán:
a taky jsi zapomněl anaserpetní spinózu - nadměrnou kučeravost vlny, kterou onemocněl Hugo Myslík.

Tara:
Už jsem psala jinde, že této autorce věřím i tu tečku...

M.A.Rek:
Děkuju
Ti.
Dal bych
víc,
ale déšť
nemám.
jen vláhu
v očích.
A tu
žízeň...

Ringo:
„Někdy si ta naše příroda
asi trochu víc blázní
tak zkusíme ji nějak vyléčit
a poslat třeba do lázní,“

A nebyl by třeba lepší docent Chocholoušek?...

LadyUnknown:
František: moc děkuju, no já neformuju, nestrofuju, neskatulkuju, nedělám to záměrně. zkrátka píšu a co ze mě vyleze, to vyleze :-) :-D

René Vulkán:
Gándhí: jasně, kopíruju jak můžu

Gándhí:
kopírování je tvůrčí základ ;)

Kapka:
Jo, zní to jako písnička.
Jak vyplašila zajíčka
nedočkavá Janička :-)

Tara:
Gándhí: i černý humor se počítá, Gándhí...
Díky, takový obrázek byl "ten pravý"...
Poustevna je malinká, cca pět kroků tam a pět zpátky, i okénečko, spíše průzor...

Psavec:
Navštivte Krumlov
máme tu krásná místa
která překvapí

Gándhí:
hustá pitevna
klient už tu práchniví
třetí vánoce

Gándhí:
krasy, žuly, sopky, ráje
u skal vždy mé srdce taje

báseň krásně vtahuje do krajiny, poklona

P.S.: možná´s chtěla "pod pokličky dávaj_í", to "dávaj" vyčnívá vzhledem ke spisovnému okolí...

vavaoko:
Od Dumfries až po Lerwick
Se Skoti nahlas tlemí.
Já taky.
ST

Hazentla:
https://www.youtube.com/watch?v=jhp0Y9xOB88
(hudební doprovod) :-D

Ringo:
Od Skota až ke skotáku
často cesta dlouhá
já nejsem tvůj slouha
otrok nebo lokaj
ty oslavně tokaj
takže zařvu nezávisle
co si mnozí další myslej –
tys veliký maladěc
prdnul si sem, jasná věc
bezva veršů jako máku ;-)

vavaoko:
Já je neslyším, ale stejně vnímám jejich zpěv. Jsou vtělenou radostí ze svobody.

vavaoko:
Lidé se prostě míjí. Mají své cesty jarem. Své vonící květy. Své vraky, karamboly i vítězství. Nemizí. Jen nás minou.