Líbilo se

tajemství přírody:
René Vulkán: Květka Š.: Květo, dík. René to tu umí pěkně rozpumpovat, taky se ti po jeho komentářích tak krásně píšou básně nové a nové?

Květka Š.:
~~~~~~~~
Rosička,rosa ta za to může
kapkou se třpytí kdejaká růže
ta růže čajová,bílá i červená
planá i ta co je šlechtěná.

Růže se taky z lásky dávají
v parku je z keřů kluci trhají,
ruka pak někdy kapku krve roní
ostrými trny se ty růže brání.

Gándhí:
Málem jsem sebou smíchy obelisknul. Chrup jsem však uchránil, byv naštěstí již v horizodentální poloze.

René Vulkán:
jen asociace na název sbírky

Dá pádlovat se bez pádla
když se obě rozpadla?

Je možné užít
metodu prastarou
- pádlovati kytarou
To by však museli
být na Lužnici
hudebníci

A tak
pádlovali po Lužnici
pádlovali okenicí

TetaKazi:
Jeden děda v modrém moři
vtipné veršovánky tvoří.
Je to prima počtení
co náladu promění,
díky plavbě v modrém moři..

M.A.Rek:
Naše sousedka si na balkoně v přízemí vysadila do truhlíku semínka ze Zdravé výživy. Vyrostlo ji z toho konopí. Sice jen to neveselé, ale vizuelně velmi podobné. Kolemjdoucí se nestačili divit...

M.A.Rek:
valerie: Děkuji, Valerie, dlouho jsem Tě zde neviděl. A Tebe rád...
Jo Xindlíci, to by mne nenapadlo, ale proč ne...

Ujel mi vlak
a předevčírem nohy
já asi nemám
na život ty správné vlohy

ujel mi vlak
no co, poprvé to není
ještě mám nohy
a vůli, že se všechno změní

M.A.Rek:
Tam už sem byl, právě jdu z ní,
a ukázal sestře
úplně prázdnou krajinu břišní...

M.A.Rek:
Srdíčko z ocásku?
Taky jsem to zkoušel,
však byl z toho vykřičník.
Ani ten dlouho nedržel.
;o)

M.A.Rek:
René Vulkán:
škobrtá věta za větou
že je sjetá
a nikdy nevyslyšená
padlá věta

Díky.

Marťas9:
M.A.Rek: I to se může stát...
Ještě, že je vnouček malý,
neštovice jej potkaly....
I na pindíku...

M.A.Rek:
Táta radost neměl dnes
též pupínky odkudsi přines
vyrazily mu na pindíku
nepotěšil tím maminku
za to jinde bydlí dodnes

M.A.Rek:
Ba ne, čte se, čte se, čte se,
v sedě, v leže, v jednom kuse,
na záchodě nebo v lese ,
v tramvaji i v autobuse.

Často čte se, všechno čte se,
pohádky mladí i staří,
či horor – lék na deprese,
také knížky jak se vaří,

čte se poezie, román,
i sci-fi o světlých zítřcích,
cestopis od Zde po Omán,
i v vkladních knížkách končících.

Čte se, čte se, čte se, čte se,
jen blbec to neunese...
;o)

j.m.:
Já jsem dědek z Tachova,
už plazím se jen jak mátoha.
Pivo mám na sedmém schodu,
v břiše snad neudělá škodu.
Zdravím všechny dědky z Tachova.

M.A.Rek:
René Vulkán: Mám tak velké oné,
ne tamto, ó, né,
to není tak velikánské
to přirození pánské,
mám tak velké oči,
když vidím jak René močí...

Pobavil jsem se u obého

M.A.Rek:
Já su dědek ze Zlína
má figura je už líná
už bude to skoro rok
co nechce dělat ani krok
od sklenky vína

René Vulkán:
Já su dědek z Brna
na hlavě mám drna
tedy spíš už jen pleš
Chceš ji vidět, chceš?
Pleš plotňaka z Brna?

René Vulkán:
mám tak malý penis
že když jdu hrát tenis
nepomůžou myšlenky topořící

do trenek si strkám
kukuřici

PS

Pobavilo mě tvý dílo pěkně

Besinka:
Všichni jsme děti
a když člověk se stane dospělým,
je i vesmír bez bezpečí.
Je lepší mít duši dítěte
a milovati ze svého doupěte.

M.A.Rek:
Jo, to je milé.