Líbilo se

zenge:
nejsem přítel Ana,
ale dobrého rána:-)
ST

René Vulkán:
nic dobrého nevěstí
ojíněné čelo ráno
mlha od bolesti
mám dnu, ano

Besinka:
divoženka1: Jsou různé důvody, absence sebedůvěry, platební neschopnost poplatit to a to, atd. Všechno je individuální.

Dota Slunská:
Modlitba. Bůh je v nás.

Dota Slunská:
Přeji, divo, ať se vše v dobré obrátí. Víra tvá tě uzdraví.

Květka Š.:
štěstí...
to není jen nějaké slovo
štěstí...
tak toho nikdy není mnoho
štěstí...
by nikdy a nikomu chybět nemělo
a všem lidem by se to jistě moc líbilo

Tak to všechno je štěstí
a nemusí být jen muška zlatá
ta si uletí a bác spadne do bláta

zenge:
Mám rád cesty vlakem, kdysi jsem chtěl jet OrientExpresem, ale číhl jsem do peněženky a rozmyslil jsem si to:-)) ST ti

Špáďa:
...tvrdá děva z dob Říše... :-)

Špáďa:
Ni zima není černobílá,
jako tvá chutná báseň o ní,
objímá, hladí, tiskne, líbá…
Však když ji zahřeješ, náhle roní.

Špáďa:
„…dvě vlny v jedné řece…“
Joj, to je krásné, přece!

Vlny se spolu v proudu honí
a jedna druhou nedohoní.

Možná maj opačnou polaritu,
a tíhnou k sobě, tajně, v skrytu.

Šumějí na sebe, zatím jen tence,
těší se, až přijde interference.

A když maj ve vodě cestu volnou —
zas hupky k sobě! Slastně se prolnou.

divoženka1:
Nohavicu mám raději,myslim ,že vše vysvětlil v albu divné století a to že neděla gesta a nevraci ocenění mi nevadí naopak mi vadí ze se kultůra míchá s politilou.Metál nedostal za válčení a válku odsoudil

zenge:
za básničky nejsou pičky
chceš li vole býti loven
máš mít love:-)

zenge:
Zazpíval Jirka Suchý
já vypil voko vod ropuchy
teď znám ŕeč skákavých:-)

Špáďa:
Gándhí:
Cvokaj a cvokaj až zcvokaj,
až stane se z nich lokaj.
Dál budou hořce jen lokat.
Nakonec přijde k nim kdo? ... Kat.

Dota Slunská:
Takovou sebevraždu by i pámbů odpustil.

Po vzoru širokých obzorů
každému z nás se točí hluboké vesmíry v očích.

René Vulkán:
zenge: Psavec: Gándhí:

Jeden manžel z Prahy
nevěrný byl svojí drahý
za milenkou chodil
ženu za nos vodil
ta to o něm zjistila
na kuráž se napila
Teď má všude dlahy
ten záletník z Prahy

Gándhí:
jeden manžel z Třebíče
drahé dělal řidiče
kecala mu do řízení
ani jeden živ dnes není
psali v plátku z Třebíče

divoženka1:
Tvé básně dělím na kousky,sládnou mi na jazyku chutnaji jak rozpečené housky v každém okamžiku

René Vulkán:
Jeden maník z Prčice
houk na ženu vrčíce
kdybys šla aspoň vařit
když už lásku musíš mařit
a poslal ji do Prčice

zenge:
Račice, Kovářov, Poříčí?
to radši bych šel.. pryč:-)
ST ti