Líbilo se

Kapka:
Ringo:
Za veršíky milé díky,
a trpělivost na pelesti,
když můj spánek zašelestí
:-)))

valerie:
ve čtyři ráno většinou spím
jen, někdy o něm slastně sním
všude jsou poházené STřepy
jen, pořeže se ten kdo slepý
a tak chci ráno, vítat svítání
a být jen jeho, jeho paní
snad splní se mi ranní přání :-)

Ringo:
Kdepak Jani, zádné strepy,
sedím tise u pelesti,
poslouchám te, jaké stestí,
z chrrápání jsem celý happy.
Nadevsechno, devce milý,
miluji tvé zvuky pily.

(tichý smajlík)

vavaoko:
Sny jsou podivné. Naštěstí jim ráno zatne tipec.
ST

Kapka:
Teď zdál se mi sen
že z lásky zbyl střep
tak sedím tu jen
čtu pár tvojich vět
ve čtyři ráno
báseň je smutná
v očích mám slano
pocitům chutná...
ST

Lilith:
Ringo: Dej si sledě s ledem :-)
Kujůůůů :-)

Ringo:
„Kostička ledu

ohni rozpuštěná“

Přiznám se, že ta mne trápí podstatně méně než například kostička sledě v mém krčku zapíchnutá… ;-)

vavaoko:
Ke zranění přišla poté, kdy si myslela, že on myslí. On nemyslel, jako normálně.
Tobě ST

drsnosrstej kokršpaněl:
René Vulkán: :))) mám rád naší komunikaci

vavaoko:
Chobotnice z patra mi netrhají játra.
Líbí se mi.
ST

M.A.Rek:
Ano, STačí ve správnou chvíli poplácat na správném místě. Taky to prý umím, prý pořád plácám.

René Vulkán:
sbíral jsem z chodníku
svýho bratra
otřes mozku měl
od pádu chobotniček
z pátého patra
mu otok z pleše čněl

Ringo:
Mléko a v něm octopus,
podle mne je toto hnus!

Na druhou stranu se mi docela ulevilo, že tvoje dílko nepojednává o nějaké nepříjemné sousedce v domě, jak jsem se podle názvu obával. ;-)

Ringo:
Na Peříčko v křesle jsem koukal jako pérčíčko z gauče.

Snad na mě nebudeš kvůli komentáři napružená... ;-)

Lilith:
Jo, máme je všichni, ale já svůj kufr zamknu a zahodím klíč... a snažím se zapomenout co v něm je... někdy to jde snadno, někdy hůř, ale přesvědčuji se, že vše vošklivé je zamčené... na nové vošklivé si možná pořídím nový kufr, snad bude hodně malinkej... jak pro panenky... ;-))
Skvěléééé počtení a k zamyšlenkÓznosti
ST***

Psavec:
Nádhera, ST.

Ringo:
Jak znám tuhle babičku,
chce pít, nejlíp honem,
dobrou irskou kávičku,
tedy s alkoholem.

První leje do hrdélka,
druhou, třetí, tucet rovný,
závislost je prostě velká,
u stolu si rochní.

Množství káv se blíží kopě,
to už má svou váhu,
přestává si medit, hovět,
padá na podlahu...

byron:
Ano...vědět co chtít a za tím si jít...
Moc pěkně napsané...líbí se mi.
ST

valerie:
No kde brát sílu dál jít, toť otázka, snad sílu nám dává láska:-) láska k životu a k sobě a k druhým a láska k našim láskám :-) ST

Ringo:
Dotaz těžko slušně svedu,
použiju výraz hrubý –
smím ti, Kapko, trochu medu
namazat i kolem huby? ;-)