***

Jeden malý, ale děsně naštvaný fejetonek :-)

O něčem by se prý nemělo psát, proto o tom píšu a usmívám se:

Stála jsem dnes na mé rušné zastávce a čekala na bus do práce v šest ráno… a náhle na pár vteřin zmizela z ulice všechna auta i trolejbusy i busy i motorky… bylo nezvykle divné ticho… tak mě napadlo odčarovat všechna auta i busy i trolejbusy i motorky a jinde i tramvaje a kamiony a bagry a všechno na světě, co má motor… ;-)) v mé vizi tichou ulicí mezi stromy klapaly podkovy koní s povozy a drožkami… sem tam kobliha pleskla ;-) ale ten klid… aaach… (a to jsem ještě nevěděla jak šílený pracovní den mne opravdu čeká)… tak tady je úplně lidový fejetonek, co jsem naťukala částečně hned ráno na té zastávce do mobilu:

;-)

Vidlák se už přestěhoval a teď vybaluje věci.

moje dnešní snaha o večeři... citát (a hlavně záchranný způsob vaření) přejatý od spolubydlící

drobnosti, co potěší

vitamíny a asociace