O velkém díle

Záznam čtení (ze 6. 4. 2020) povídky, kterou jsem zde přidal dne 17. 10. 2016

No výhra to nebyla. To bych o tom něco věděl.

S horské roubené chaloupky Honza, Pepa a Martin šli bouřkou provoněným podvečerem k blízkému hotelu kde již týden pravidelně snídali a večeřeli.

Lesk a bída.Ten název se mi vnucoval již od příjezdu do Toronta.

Mojmírovy (Timurovy) útoky dostávají novou podobu. Ale…

Paralyzován ve vlastním těle

a uvažování kdy, kam, s kým, proč a tak

O přípravách na výlet

Lovec signálu

Umtatá tá, umtatá tá

Jáchymovské doly, 50. léta. Inspirováno historií.

Tonička už toho věčnýho dědkova lození měla plné zuby a tak se raději ze schodů odstěhovala do „sadu“ a líně obdivovala krtka, co se odvážně vydal vyházet pár lopatek hlíny mezi švestkami. Chvíli se zájmem pozorovala pohybující se hnědou hromádku, ale vedro ji udolalo...

Čidla

V zimní dlouhé noci

Ze švestek si nechával pálit slivovici, která se vůbec nedala pít, i když dědovi a mamince s tatínkem dost nepochopitelně chutnala. Tatínek, ovlivněn indiány a ve větru se zmítajícími teepee, jí říkal ohnivá voda a občas po napití napodoboval válečný pokřik Apačů nebo nějakých jiných rudochů.

Rozuzlení

"No, to mě podržte!" rozpřáhl dědeček ruce s vykasanými rukávy. To byl signál pro mě a já nechal maminku maminkou a i s tím mravenčím kufříkem jsem se rozeběhl a volal jsem „dědóóó“ a kufr mě tloukl do kmitajících nožek

Trip