Dota Slunská

Špáďa: Ď, Špáďo.

raďo: obojí přece

Ať…

René Vulkán: Nebuj. :-) Slova jsou někdy větší hrůzy.

zenge: Děkuju. I tobě. :-)
Lesy a nebe…neodbytně inspirativní.

René, musíš změnit Eskymáky na Inuity...takhle by to už nešlo. ;-)

Je v ní jakási zvláštní něžnost.

Wow!

Unáší do hezčího světa.

Zastavení zde vždy potěší.

Bůh je to dobré v nás.

Křehké… (jako rozum v zamilovaném okamžiku)

Hlavně, ať to topení nekouše...o kvalitnější komentář nebudu se pokoušet. :)

To je tak nabitý přívětivou laskavostí, vtipem a krásou...

Jako sen, jenž se oblékl do písmen.

Poetické pohlazení.

Se tu řežu, pánové :)

Až se člověk zachvěje.

Tady se zastavit na čtení, to je záruka poetiky.

Přišla k nám Poezie.
Díky, Slávko.