Dota Slunská

Evokovalo mi to vůni brambor a šrotu a kopřiv v dřevěnénm korýtku u slepic za chalupou. To jako první.
A pak už kačule.
Tuze pěkné.

Roztoulaná. Hlavou, krajem…

Čte se to…no…jak rozsypané zrní. Ale obsah se krásně propojil.

Skřivani…předjaří a nahuštěná očekávání. Krásná.

Brežňa a Gustí si to neodpustí. :-)

To jsou krásná vyznání.

Z toho běhá mráz po zádech, zenge.

Jsou duše v klecích zakleslé…uvízlé a zlé.

Až se tají dech.

Každý malý příběh se rozrůstá před očima čtenáře.

Velký obsah v malé formě.
Tuze ráda tě opět čtu.

Jemnocitná...

Tomuto pocitu rozumím.

Nadsázka i nadhled par excellence.

Dopadlo to nejlépe, jak mohlo:)

Silná. A dobrá!
Velký tip.

Někdo má doma marmoleum, někdo marmotepich:))

To, že ve dne hvězdy nevidíme, neznamená, že tam nejsou. :)

Bude to nová zkušenost.

é-moce (čtenář jest zapocen)
někdy jak v pekle
jindy jak v nebi...těžko to přebít
:)

Zamrazila.