Dota Slunská

Souhlas s Reném. Příliš často se tu nevyskytnou. Tohle mě bavilo.

Souznění...splněný sen.
Moc hezká, moc.

Při dešti a po něm bývají kameny do modra...připomněls mi poeticky.

Úplně to vidím a cítím.

Múza je hrozně náladová, proto má asi ženský rod. :)

valerie: radek oslov: neonancesion: j.m.:
Děkuji za komentáře, přátelé veršíků.

Navzdory patosu...

A pak prachy...vzorně...přitečou až k Dorně

Nádherný…

Zakončit báseň anakolutem ještě zesílilo onu emoci.

Jsou okamžiky, jež potvrzují relativitu času.

Zamilovanost do světa, člověka, poezie.

Poetický poryv vzduchu v běžném dni....v běžném životě.
Hezky ti to píše.

Slova tvé básně jdou hlouběji, než se zdá. Mluví jazykem moudrých a čtenáři se nad tím vším tají dech. Nejkrásnější na tom je ta síla z absence strachu.

Jsou místa, kde se dějí neuvěřitelné věci. (Ale není to místy.)

Tolik rozumím.

Zdánlivé zklidnění…pak vzruch…poezie je čarokrásná

Místy mrazí, místy taje.

Ó! :-)

Tahle báseň skutečně mluví. Vešlo se do ní i to nepopsatelné.