zelená víla

krásná atmosféra.. hřeje

já v sobotu zmokla, by mě tedy zajímalo, kde ses toulal s tou pláštěnkou :-)))
jemná, jako štěně s origami, aby jeden neublížil...

silné, ale se strachem a jedinečností máš pravdu, alespoň u některých...

není nad to být na určité věci dva... třeba i na to malování :-)

ta láska rozehřívá...

Kajuta: tak víš co, tohle ti nikdo nikdy nevezme... a tak se učím vnímáním :-)

Kajuta: ač nemám úplně ráda přehnané optimisty, protože jako lidé prostě máme i jiné pocity a je důvod proč je máme, tak v tomhle případě mi nevezmou ani kousek ničeho, co vlastním :-)))

Kajuta: spontálnost se v určitých místech patrně nevyskytuje.. tím myšleno v určitých místech určitých lidí :-))) a víš co, jejich škoda...

není nad to tančit na smíchu, vzletně, mile s jiskrami v očích... třeba by tohle měla být životní pohádkou nás lidi, pak by se lépe žilo :-)))

lidské otisky, krásné...

tak ta je ale jemná a krásná... klid, příroda, harmonie, láska, vše v usměvavé formě...

buď čím a kým jen chceš :-)

jdeme cestou podobnou... moje cesta je cíl a vím co chci a tím směrem směřuji, ale také vím, co nechci, nechci se podívat na sebe do zrcadla a zavřít oči a tak ještě tou cestou jdu s pokorou, poznávám, vnímám a hledím i sama sobě do nitra, poznávám i sebe... mně se s tím vědomím jde mnohem lehčeji...

já jako milovnice starých věcí, které mluví, i když se jich dotkneš, tak víš a cítíš to, že někdo do nich dal spousty doteků a lásky, aby je vytvořil... takže já si lebedím blahem... a ještě jsi k tomu ve mně probudila spousty krásných vzpomínek...

jako by i při čtení ta bílá vyvolávala nádech něčeho čistého.. nebo to tak cítím já, ale pro mě bílá je vlastně takový pohlazení, čistota, začátek, ne prázdno, ale možnosti psát něco ať už nového nebo něčeho pokračování... a v tom je i ten dotek podobný...

už je to dlouho, co tu Karel Kryl není a přesto v písních jako by nikdy neodešel... lidé nahraditelní prostě nejsou, nikdo z nás...

letmo mě pohlaď
podepíši se pod plakát
letmo mě chyť
podepíši se do pod tvůj ret
...
obdivuj ty kousky... víš, baví mi to, že tu nejsi.. pak jsem tu já.. o to víc ti mohu dát...

jako když se díváš koni do očí.. je jemnej, svobodnej,,,tenhle pohled miluju... ale teď jinam.. tedy tenhle song je fakt skvělej, jen tak... http://www.youtube.com/watch?v=pAVs9MJPTg0
když mi bylo dvacet a na praxi jsem ho milovala, tak jako mého instruktura Michala :-)) jéééé

miloval jsi někdy???
p.s. vím že jo...:-)))
ale přesto pověz... ne potichu ale ať to slyším :-)
)

někdy jsi mi blíž , někdy daleko...
kolikrát jsi se ptal dřív než zněla má odpověď.. někdy jsi se neptal... a jelikož mám ráda ticho nebo něco, co zasáhne.. pak : víte já jsem navždy hledající, voníš ne "voníš".... prostě.. těším se na Rýhu a i dál.. a díky za vnímání mé a nejen mé.. :-)))