Do palem a do kamenů / Pocahontas z Virginie
ztroskotanci dva...
» autor: Kajuta |
Ryjí své verše do všech palem
i do kamenů ztroskotanci dva,
vyprávějí si příběhy o Robinsonovi
andaluském městě Montoro
podívej támhleta vlna
vypadá zrovna jako andaluský kůň
na skalní stěny piktogramy malují a zdobí
ze šťávy rostlin a z jílu
jsme skuteční domorodí obyvatelé
tančí pod hvězdami
nad svým obrazovým sdělením
nedaleko břehu zakotvilo kachní hnízdo
budoucí líheň barev
radost z divu otisklá jak hieroglyf
vtlačený do vlhké hlíny...
pomalovala si ramena
na způsob Pocahontas z Virginie
a myslela zase na ty kameny
když se chladnoucímu, osiřelému tělu
stanou poduškou...
nad vodou zamávala manta,
a pak vně pookřála, neboť byli dva
navzájem tuto osiřelost zahřívající
i do kamenů ztroskotanci dva,
vyprávějí si příběhy o Robinsonovi
andaluském městě Montoro
podívej támhleta vlna
vypadá zrovna jako andaluský kůň
na skalní stěny piktogramy malují a zdobí
ze šťávy rostlin a z jílu
jsme skuteční domorodí obyvatelé
tančí pod hvězdami
nad svým obrazovým sdělením
nedaleko břehu zakotvilo kachní hnízdo
budoucí líheň barev
radost z divu otisklá jak hieroglyf
vtlačený do vlhké hlíny...
pomalovala si ramena
na způsob Pocahontas z Virginie
a myslela zase na ty kameny
když se chladnoucímu, osiřelému tělu
stanou poduškou...
nad vodou zamávala manta,
a pak vně pookřála, neboť byli dva
navzájem tuto osiřelost zahřívající
Tipů: 22
» 28.04.14
» komentářů: 22
» čteno: 973(18)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: snokrajinky, snozemě
» 28.04.2014 - 02:06
Guanti Rosi

Rozumím snům spřízněného trosečníka. Část mě zná opuštěné ostrovy a netrápí se časem, ani společností, žije v přítomném čase, sama a jediná, obklopená světem, který je starý. A do kamenů a kůr stromů ryje zprávy pro ty, co ji kdysi znali, aby věděli, že žije v pořádku a je šťastná. "Dnes jsem si ochočila Pterodaktyla. Je báječné se na svět dívat z jeho hřbetu. Možná mě každou chvíli shodí a já se zabiju prudkým pádem, ale není tu nikdo jiný, kdo by to aspoň zkusil." ST :O)
» 28.04.2014 - 09:40

tvé fantazie jsou fantaSTické, nejde jinak, než se do básně vžít a chvíli se nechat hýčkat verši a zasnít se
» 28.04.2014 - 17:21

Vyrývám do kamene zdobné obrovské *ST* a obarvím sladkým nektarem smíchaným se žlutým pylem do odstínu slunce... :-) pod palmou mi ukápla slza radosti, nechť z ní vyroste silný strom… z jejího listu si udělám Záložku do knihy o Robinsonovi ... ;-)
» 28.04.2014 - 19:32
krizekkk

*TS
» 29.04.2014 - 07:51

Lilith: jeden uhnětl, druhý vdechl... však víš... děkuju za krásný a milý komentář...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: křehká jak zmrzlá harmonika, nebo papírové štěně | Následující: Duch chycený do fotopasti / Bankrot hlemýždího domku