avi...
neboli bezděčně nosné médium sblížení…
» autor: enigman |
prošel jsem kolem hangáru
co stál se zataženými závěsy
jako zavřené jeviště
kočovných komediantů
na malé prostranství
v mumlavé samomluvě
rozhazujíc pažemi
jako vrtulník listy
připomínající žáka
co mu každý napovídá
ale on stále v jednom místě
zadrhává…
jenže pak jsem spatřil
jak opodál stojí dívka
v přiléhavých bílých šatech
černým kloboučkem
něžně rozkročenýma nohama
a hledí do prázdného horka
jako obchodnice s radostma
ve své hlavě
vypadala útle
jako by chtěla být
hlouběji objímána
takových lidí si člověk všimne
jen když je hledá…
to mne dokonale rozproudilo
a nutkání oslovit ji
slečno
nechcete se rozptýlit?
málem zvítězilo
ale ihned mi došlo
že by to bylo hrozné plýtvání
slovy
že bude pohromadě hezčí…
jako by mne slyšela
v téhle pustině
mám vše
co mi přináší rozptýlení…
já si uvědomil
že bych za ní klidně šel
se zástupem lidí v oblecích
tiše žehnajících
té vzletného jména
té dívce s kůží uhnětenou
plání a řekou
s divokýma očima…
pak si opřela hlavu
o březové zábradlí
měsíc z poloviny
ozářil její tvář
a já uviděl léto
to léto
kde bych chtěl zůstat napořád…
co stál se zataženými závěsy
jako zavřené jeviště
kočovných komediantů
na malé prostranství
v mumlavé samomluvě
rozhazujíc pažemi
jako vrtulník listy
připomínající žáka
co mu každý napovídá
ale on stále v jednom místě
zadrhává…
jenže pak jsem spatřil
jak opodál stojí dívka
v přiléhavých bílých šatech
černým kloboučkem
něžně rozkročenýma nohama
a hledí do prázdného horka
jako obchodnice s radostma
ve své hlavě
vypadala útle
jako by chtěla být
hlouběji objímána
takových lidí si člověk všimne
jen když je hledá…
to mne dokonale rozproudilo
a nutkání oslovit ji
slečno
nechcete se rozptýlit?
málem zvítězilo
ale ihned mi došlo
že by to bylo hrozné plýtvání
slovy
že bude pohromadě hezčí…
jako by mne slyšela
v téhle pustině
mám vše
co mi přináší rozptýlení…
já si uvědomil
že bych za ní klidně šel
se zástupem lidí v oblecích
tiše žehnajících
té vzletného jména
té dívce s kůží uhnětenou
plání a řekou
s divokýma očima…
pak si opřela hlavu
o březové zábradlí
měsíc z poloviny
ozářil její tvář
a já uviděl léto
to léto
kde bych chtěl zůstat napořád…
Tipů: 25
» 12.02.12
» komentářů: 11
» čteno: 836(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.02.2012 - 16:37
Paulmatthiole

Pohromadě bude hezčí... to je pravda. ST :-)
» 12.02.2012 - 18:30

jo, dalo by se říct, že život je i takovej hangár...a dějou se v něm i kolem něj krásný věci
» 05.03.2012 - 12:33

Kde potkáváš tyto tajemné ženy, které jsou ti inspirací k takovým krásným básním ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: načrtnuté | Následující: morendo...