ten kdo běží kolem...
je možná právě ten co ve vás vyvolá nepokoje...
» autor: enigman |
zdálo se mi
že místo pokoje
co klidné spočívá
mezi čtyřkou známých stěn
jsem mezi plůtky
z šedých kmenů
ořezaných jako pastelky
které jsem jako malý půlil
abych získal barevný tuhy
a tak jsem si sbalil
do brašny na bobříky
trojrozměrný puzzle
Tutanchamonovy hrobky
kvalitní glukometr
bibli od windouse
kartáč na hvězdný psy
dva stonky kvetoucí orchideje
a vyrazil
jako každej den
nasávat s nocí
z její epopeje...
za oknem lokálky
jsem zahlídl dvě holky
jedna dlí na klíně druhé
která se směje
malinko neslušné
ve svém polospánku
kynou mi:,,Pojď k nám,,
vyzývavě
a tak trochu vysmívavě
protože ví
že za nimi nemůžu
mě to ale nevadí
protože vím že někde je
ta má zahalená
heroická ve své přirozenosti
s hlavou hloboko zakloněnou
a vyhlíží...
usmál jsem se
a začal si broukat
blues od Keb'-Mo'e
kdosi proběhl kolem
a mě napadlo
jestli se s někým honí
zda něco neukrad
nebo si šel jen zaběhat
a náhle jsem si uvědomil
že je důležité vědět
odkud jsem přišel
protože tím vím
kdo vlastně jsem
a pak je jasné
že jdu tím správným směrem...
že místo pokoje
co klidné spočívá
mezi čtyřkou známých stěn
jsem mezi plůtky
z šedých kmenů
ořezaných jako pastelky
které jsem jako malý půlil
abych získal barevný tuhy
a tak jsem si sbalil
do brašny na bobříky
trojrozměrný puzzle
Tutanchamonovy hrobky
kvalitní glukometr
bibli od windouse
kartáč na hvězdný psy
dva stonky kvetoucí orchideje
a vyrazil
jako každej den
nasávat s nocí
z její epopeje...
za oknem lokálky
jsem zahlídl dvě holky
jedna dlí na klíně druhé
která se směje
malinko neslušné
ve svém polospánku
kynou mi:,,Pojď k nám,,
vyzývavě
a tak trochu vysmívavě
protože ví
že za nimi nemůžu
mě to ale nevadí
protože vím že někde je
ta má zahalená
heroická ve své přirozenosti
s hlavou hloboko zakloněnou
a vyhlíží...
usmál jsem se
a začal si broukat
blues od Keb'-Mo'e
kdosi proběhl kolem
a mě napadlo
jestli se s někým honí
zda něco neukrad
nebo si šel jen zaběhat
a náhle jsem si uvědomil
že je důležité vědět
odkud jsem přišel
protože tím vím
kdo vlastně jsem
a pak je jasné
že jdu tím správným směrem...
Tipů: 42
» 14.02.12
» komentářů: 19
» čteno: 917(34)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.02.2012 - 10:31
» 14.02.2012 - 16:36
Tolikrát jsem musela měnit směr,že už se nedá vystopovat, odkud jsem přišla... A tak věřím intuici "o)
» 14.02.2012 - 19:55
Když vyjde z mého pokoje
a já vím přesně kdo to je
tak mám pokoje
Vleze-li do pokoje
ten o němž nevím kdo je
nastanou nepokoje
myslím, že o tom to je...
a já vím přesně kdo to je
tak mám pokoje
Vleze-li do pokoje
ten o němž nevím kdo je
nastanou nepokoje
myslím, že o tom to je...
» 20.02.2012 - 20:52
kdysi jsem měla pocit, že jsem našla směr cesty, šla jsem budovala, dávala, získávala a pak jsem narazila do zdi, v ten moment mi došlo, že tak ne, cíl dobrý, ale cesta tudy nevede.. odbočila jsem kousek stranou a ten kousek pro mě byl celý světadíl, začínal otázkou proč? končil otázkou jak? a přesně po odpovědích se rozprostřel vesmír a já uviděla cestu...
já vím, stručněji, stručněji
já vím, stručněji, stručněji
» 20.02.2012 - 20:56
Paulmatthiole
Jdu vpřed, neboť nejméně jeden z cílů nelze nikdy minout... ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: morendo... | Následující: v pokušení...