načrtnuté

vyšel klidně
ze stínu domu
ven
do měsíčního světla
rozepnul si košili
a vyhříval se…

pak mávnutím ruky
utišil šumění noci
ohlédl se napravo
ohlédl se nalevo
podíval se do dálky
a pak se roztočil
v kruhu svých myšlenek…

udržuje rovnovážně
těkavý vývoj materie
za křiku pralesní zvěře
v pokušení
co je nablízku
a silně se tiskne
a vroucně objímá
ze vzdáleného jeviště
jednu z baletek…

dva lidé
neseni přirozeností
kamenných oblaků
prostoupeni v sousoší
jako tenkrát v baroku…

nebe
prolomené
krupobitím blouznivosti
na podlaze zvláštní místnosti
tam kde v mezidobí
padá kouř z komínů
zachráněné krajinou
v neobvyklém kusu nábytku…

v polosvětle
jež všechno kolem
se vším všudy
mění na polopravdy
takže všechna ano a ne
a otázky i odpovědi
jsou napůl správné…