JAK JSEM ŠEL DÁL

***

Poledne připomíná jen krátký stín vychýlených stromů
svačím
únava je únosná
bágl setsakramentsky těžký a
bagany promočené tokem sluncem stahují
doprdele
no tak dorazím později
no a co je jedno kdy se ožeru
sundávám co se dá
dá se všechno jen širákem překrývám tvář
za chvíli cvrčky neslyším
ochladilo se
otevřu oči do tmy klobouku
roztahuju ruce brnící za hlavou plácám kolem sebe
sakra kde … cvak posadil jsem se
byla tak blízko
že jsem se nestačil ani vylekat
hučku jsem necitlivě vrazil mezi stehna
zcepeněl
podávala mi zapálenou cigaretu a v obláčku dýmu byla nádherná
díky
vysoukal jsem cizím hlasem třeštil oči čuměl jako vůl
popotáh z navlhlého filtru
je z tvých
hezky jsi spal
viděla jsem tě v údolí do pasu brodem pohrdat
tak jsem si říkala no
a tak mě tu máš
jo a
vykouřila jsem tři cíga neva?
do svítání jsme vykouřili ještě pár když jsme si povídali o tom
jak
a co
no a co
zůstalo víc než kdybych byl sám ještě mám krabku
mám zůstat?
ne jdi dál
budu vzpomínat
zase nic nenasvědčovalo času oběda jen vlahou noc
vystřídaly bouřky a vůni z těla smýval déšť co bičoval když
hurónský řev čundráků byl mi pozdravem
nikdo se na nic neptal
asi jsem tak vypadal
jen holky si všimly že čichám k prstům a donesly mi guláš z konzervy

***