skočná pro hluchého...
o patření...
» autor: enigman |
toulal jsem se
v jehlanovitých horách
co vypadaly
jako obrácené plato vajec
po strmých svazích
mezi kaskádami rýžových polí
v malebných údolích
kde vlaštovky skalní
rok co rok opravují svá hnízda
pro vyvedení mladých
i skrytým světem
tajemných jeskyní
lehce nervózní
jako bych měl v žaludku netopýra
za vzdechem jedné ženy
protože ona je štěstí i prokletí
a pouta či řetězy nejsou nic
ve srovnání s jejími ústy...
až jsem se ocitnul
v Rocheově mezi
na prahu věčnosti
blíž k umírajícímu slunci
posouvajíc se do zapomnění
z něhož není úniku
kterému může podlehnout i čas
ve smírném zúčtování
a lačné šelmy se stahují
s prstencem žhnoucích očí
kolem uhasínajícího táboráku
do slabin chtíče
zakousnuté...
když tu náhle
ji vidím jak kráčí
po nebeských chodbách
ve zrychlujících otáčkách
skočného přílivu
zahalená do hávu jiskřící atmosféry
vzduch začíná houstnout
hladová obloha získává sytou barvu
a sílící větry v kamenném lese
rozehrávají hymnus radostí...
má Igulai...
v jehlanovitých horách
co vypadaly
jako obrácené plato vajec
po strmých svazích
mezi kaskádami rýžových polí
v malebných údolích
kde vlaštovky skalní
rok co rok opravují svá hnízda
pro vyvedení mladých
i skrytým světem
tajemných jeskyní
lehce nervózní
jako bych měl v žaludku netopýra
za vzdechem jedné ženy
protože ona je štěstí i prokletí
a pouta či řetězy nejsou nic
ve srovnání s jejími ústy...
až jsem se ocitnul
v Rocheově mezi
na prahu věčnosti
blíž k umírajícímu slunci
posouvajíc se do zapomnění
z něhož není úniku
kterému může podlehnout i čas
ve smírném zúčtování
a lačné šelmy se stahují
s prstencem žhnoucích očí
kolem uhasínajícího táboráku
do slabin chtíče
zakousnuté...
když tu náhle
ji vidím jak kráčí
po nebeských chodbách
ve zrychlujících otáčkách
skočného přílivu
zahalená do hávu jiskřící atmosféry
vzduch začíná houstnout
hladová obloha získává sytou barvu
a sílící větry v kamenném lese
rozehrávají hymnus radostí...
má Igulai...
Tipů: 30
» 27.04.12
» komentářů: 13
» čteno: 652(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.04.2012 - 09:08

Neznám Igulai...ale třeba se krásně zlatí jako ligulaire :)
Celkově skvělá, pestrá, podmanivá, překvapivá, nedající fantazii ani na chvilinku oddych. Moc mě bavila.
Celkově skvělá, pestrá, podmanivá, překvapivá, nedající fantazii ani na chvilinku oddych. Moc mě bavila.
» 27.04.2012 - 22:53
Paulmatthiole

Tady se zastavuje čas... ST :-)
» 28.04.2012 - 06:41

...trefa...moc dobře vím, jak hluchý skočnou ocení,docení,zvládne...s radostí do morku kostí...
» 28.04.2012 - 09:06

moji Igulai
přečet sem to v iglu
řekl jsem ji jemně saj
za těch z veršů fíglů
ti děkuji:)
ST
přečet sem to v iglu
řekl jsem ji jemně saj
za těch z veršů fíglů
ti děkuji:)
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: čas setí... | Následující: nízkočasem...