zelená víla

jdu si lehnout do trávy, zavřít oči a pojídat sedmikrásky... místo přísně střeženo... :-)

osudem jsi ty
osudem jsem já
osudem jsou všichni ostatní

je jen na nás, čím ho vyplníme...

v první chvíli mi napadlo divadlo.. sedíš v divadle a díváš se na scénu a pak, že to je vlastně život... :-)

"krásný" prázdný obal je jen dekorací
vnitřek obohacuje, vzrušuje, dává
alespoň takhle to pociťuji já

je úžasná od možná po sloky...
a ještě hezčí je to mezi řádky
vzpomínky
vzdálenost
blízkost
slza
smích

pokora okamžikům

rozplývající ...a v každém zrnku písku nacházející...

už ta cesta je lahodná...

Tak si tu s tebou popíjím vanilkové kávě, je lahodná, jemná a ač je její chuť daná, tak pokaždé chutná jinak.... hmmmm :-))

ty se nikdy neztratí... :-)

u tebe se jeden cítí vždy obohacen...

taky najdu nějaké ty díry v srdci, co zahojit nejdou.. a naštěstí... protože štěstí lze prožívat i s nimi...

žasnu, až se mi nadzvedávají nehty... když má člověk náboj v sobě, je vidět a cítit i ven, síla osobnosti a tu každý nemá... ty joo a ještě to umíš napsat..

lahodná...lásková nekonečnost...

joj :-)

ta se zaryla pod kůži... to ukryté v nás navždy...

krásně napsáno..

ta červená s tebou tedy dělá divy :-)))

krásná jemnost... už anotace je úžasná,kéž by šlo rozprášit každý splín člověka...

štěstí jemně zabalené... tyhle chvíle miluju, je neskutečně skutečný být šťastná :-)

hladím ráda hřbety knih... hladím ráda jejich obsah... joo zcela mimo, já vím, jedno vím jistě, to o půvabu tvých dojmů sepsaných...