zelená víla

filozofické... jen si myslím, že začátek a konec nejsou totožné...

to i já..

to je ta na které jsi...

chce to myšlenky i hlavu výše postavit... blíž ke slunci ne aroganci... :)

svůj život máme ve svých nejen dlaních... kým jsme či kým jsme chtěli být je jen na nás a sami v sobě hledejme řešení... a poté i vítězství - naše

cesta je cíl...

naše neduhy v nás tvoří jiní a my jim dáváme moc smyslu... ve chvíli kdy jsem si tohle uvědomila jsem se stala svobodnou a šťastnou :-)

souvislá... ve mně utkvěla...

hmmmmmm, ladná , něžná zelená.... jooo to si vrním... :-)

být oporou a ještě k tomu zákoutím mi přijde krásně a neotřepaně zázračné - pro tu co věří okamžikům

bouřka a její respekt...a přesto je to krásně vypsáno, beze strachů, tedy pro mě...

laskavá..

závist, jedno slovo a tolik emocí... nemám ji ráda ani zdravě... :-)

krásně jemná... až tichá, nádherná slova..

víře že melou... ač někdy pochybuji, věřím...

a jo to asi známe.. každý, být rozpuštěn...

máš zvláštní nadání polapit nepolapitelné... i když ten po - cit není lapitelný ...

smutná krása...

tklivá... jinak souhlas s tím ubíráním skepse, i když někdy to nejde... ale zkusit to můžeš :-))

:-))) ale je to pravda...