zelená víla

tedy, oběma se vám povedla... já taky něco slunci povím :-)

jojo jo

super... brala bych na chvíli tím prckem pobýt...asi ne, tak jdu na dětské :-))

životní stezka... zvednout hlavu, narovnat a jít...

je mi to moc líto...přesto musím říct, že Tvá paní s diagnózou, kterou měla, tu byla déle než bývají a to je zásluha Tvá a Tvé rodiny... drž se a kdybys něco potřeboval, jsem tu...

lahodná...

milá, potěšila jsi...

to je tedy jízda, to ti povím...

také jsem oněměla... mám štěstí, že to neznám... ST

jsem nadšena... umíš!!

je jediná jistota, nikdy nic nebude stejné... napsáno vlastní krví...

asi také jsem radikální, čísla mažu... uvnitř se to hojí pomaleji, ale zdravě, každá rána se musí hojit z vnitřku ven... ale naštěstí už tenhle pocit dlouho nepamatuji... napsala jsi to zajímavě...

silná...
na smutky nepít, oni mají tendenci se ještě prohlubovat...

marcipán v malém množství mohu, mňam... a figurky jsou z něj dokonalý, když někdo umí, umí...

skvělé obraty...

hmm... smutné pocity...

tak jsi mě hezky při úterku rozesmál... :-)

zajímavé pojetí :-)

znám obě, to druhé raději mám :-)a nacházím každým dnem...

hmm...ST