zelená víla

zajímavé pojetí... hezky plyne...i když já se raději scházím a nalézám...

ta tak krásně pluje do duše i do vzpomínek...

samota je fajn... osamocení bolí...

taktéž naslouchám...

tak já se penze patrně nedočkám.. :-)

ty slovy vyobrazíš cokoli... a ještě k tomu luxusně... a jdu dát psí dámě najíst, díky za připomenutí :-)

jojo, to je poezie... i když já jen pocitová to ocenit dovedu...(alespoň doufám) :-)

když chvíle měříme vteřinou máme tolik prožitků před sebou... když se naučíš žít naučíš si i zemřít...

v jednoduchosti je krása... v tomhle případě krása okamžiku...

také na tu svou první lásku nezapomenu...

jak jsou někde cítit zlatky... tak jde všechno ...

moc si mi líbí to zašití bolesti...

nezávidím... já si tam zajedu :-))) je tam krásně..

a tak to já ty chvíle s mrazením v zádech mohu... prožitky jsou jen a jen na nás..

každému co jest...

jojo, když někdo má ty správné chuťové buňky...

i mě jsi dostal...

líbezná svoboda...

máš dar slova ve verších...

taky jsem dříve čekala... a pak jsem zjistila, že ráj je ve všem, jen se dívat a žít...