zelená víla

není nad to, to pořádně rozjet i v sobě... :-)

myslím, že se fotografie celkem v umění posunula... mám ráda černobílé fotky a jejich výstavy si užívám,leč nemůžeme nikoho nutit tohle mít rád...

v lásce je důležité partnerství...

:-)

pěkně vzrušující básnička a fotka skvělá... jednu takovou bílou mám doma... ještě chvilku a budu mít dvě :-))

ST starému hříšku :-)

vařila jsem se v horku... a pak bazén, bazén , bazén... občas stačila i sprcha :-)

:-))

jojo, štěstí je jenom muška zlatá a hle ona octomilka :-)

souznějící...

je to umění...

je... na nebe ...

přes všechny starosti je na světě stejně hezky... vnímat krásu je dar a i když někdy má člověk pocit, že je na dně, má se od čeho odrazit...

pokvete to kolem... tam se bude sedět pro odpočinek a pokochání...

ST

:-)))

taky se asi zatoulám do lesů...

socha na svobodě... hmmmm

zvláštní půvab
vyvěrající z kamenů
v podvědomí staré světy čar
fantastických jízd
i sedy ve větvích
kvetoucích stromů
vyvstávající z rozjívené živočišnosti
bezedné v dvojím smyslu
rýsované do temné monotónnosti
bez určení zdroje
povahy a mezí
v přítomnosti
divoké vnitřní síly svobody
jež se transformuje
do ladné křivky
táhnoucí se smysly…

ojedinělé... a víc si nechám pro sebe :-)

máš talent, máš talent na rozcestí, které se neroztíná...