zelená víla

netřeba znalostí, teď ne, ne tady... tady se jde a ví se kam...

líbí se mi Radostka...už jen tím jménem zní lákavě a nejen pro mě... ticho s Rýhou je nadpřirozené...

Rýha a Jizva... to je mi dvojka... zarytá a účastný, schlazení i horcí...

netřeba měnit tlukot srdce... nikomu, ani tobě ne...

asi jsem se chvílemi i bála..

život je v detailech a vteřinách... život je o poznání hlavně sebe samých... život lze proflákat nebo ho prožít do nejužších uliček vědomí... máš bohatství i rýhy, sny,lásku... bohatství... netřeba se měřit, jen roztahovat ruce a být zcelená....

něco se přeci ví :-)

nic není černobílé... (skvěle napsáno), kdybych si kousala nehty, tak si je rozhodně okoušu...

u každého jinak...

zanechala otisky...

romantička pocitů...

jiskřivá...

vzácná chvíle... přiměl jsi mě přemýšlet o vzácnosti...

svůj soukromý svět...

hmmmm...

hudba a pocity umí neuvěřitelné...

jemné ženské cítění...

a já myslím, že jde... já objímám i na velké vzdálenosti a i to obejmutí cítím.. lze cokoli, když se chce a když jsou to ti správní lidé... :-)

vau, zasmála jsem se...díky..

škoda, že už nejsem malá... ale i jako velká jsem si ji dětsky vychutnala...