Kdo jsem

nejsem zrcadlem
to přece vrací vlastní odraz
jen já musím vědět
co v sobě nosím
co nikdo neodhalí

bez propadů nevylétnu nahoru
bez vrcholů nepadám na dno
každý máme svou cestu
in nomine patris et filii et spiritus sancti

dny nemají svá renomé
myšlenky dorážejí
jak obkličující šelmy
a rozvaha
mi bere zem pod nohama

marně sháním životní seznam
zapomínám všechna slova
příští schůzku budu mít
mimo světloplachý čas
beztak nakonec dozvím se
co jsem vlastně nechtěla
v poletuchách popela