poslouchání deště...
oblíbenému společníkovi...
» autor: enigman |
ležím a poslouchám déšť
lahodí uším
tak dlouho jsem toužil
po jeho zvučných sladkostech
a vášnivých symbolech
ležím a hladím déšť
přízračně mumlá
že svlaží žár léta
probouzí krásu
oživuje
jsem sám
v klidné noci
moje uši poslouchají déšť
bubnující v okapech
a tiše burácející
ve světských stromech
těší mne zvuk deště
oko je zamlžené
srdce bije pravidelně
nebudu tišší
vlním se v trávě
stejně významné jako já
je to snazší
než se zastavit
jsem sám
jen tma a déšť
i když zavřu oči vidím je
zaslechl jsem ptačí zvolání
jen jednou a náhle
znělo spokojeně
lahodí uším
tak dlouho jsem toužil
po jeho zvučných sladkostech
a vášnivých symbolech
ležím a hladím déšť
přízračně mumlá
že svlaží žár léta
probouzí krásu
oživuje
jsem sám
v klidné noci
moje uši poslouchají déšť
bubnující v okapech
a tiše burácející
ve světských stromech
těší mne zvuk deště
oko je zamlžené
srdce bije pravidelně
nebudu tišší
vlním se v trávě
stejně významné jako já
je to snazší
než se zastavit
jsem sám
jen tma a déšť
i když zavřu oči vidím je
zaslechl jsem ptačí zvolání
jen jednou a náhle
znělo spokojeně
Tipů: 28
» 25.09.14
» komentářů: 16
» čteno: 726(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.09.2014 - 09:49
já miluju déšť... v létě v něm ráda blázním, když jsem někdy byla smutná a přišel na mě pláč, nebylo v tom dešti vidět, že mi stékají slzy po tváři :-).. před pár dny jsem se vrátila od moře a jeden den tam pršelo, seděla jsem na skále a dívala se na ty kapky co padaly do moře, jak se větrem zvedly vlny tak voda mi hladila nohy.... ta chvíle byla kouzelná...
» 26.09.2014 - 11:15
V dešti snad každý přemítá, tedy nejvíc ti,co jim zrovna neprší na hlavu...tolik je básní a písní, kolik je deštů.
Šššššššššššššš...
Šššššššššššššš...
» 26.09.2014 - 16:29
krizekkk
ST
» 29.09.2014 - 12:31
zvířenka: zenge: zelená víla: vavaoko: Lota: Lilith: Květka Š.: krizekkk: Kapka: churry: divoženka1: CULIKATA: básněnka: jste jako já...i kdyby galony a galoše padaly pršiplášť nepotřebujete...
» 01.10.2014 - 18:36
Hezká atmosféra, i když poslední dobou nejsem schopna v dešti najít poezii - čeho je moc, toho je příliš.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: v podzimním bledém úsvitu... | Následující: Té které jsem nedal jméno...