PoCiT

.
vidíš,
a já to cítím opačně
miluju tuhle atmosféru
opuštěného náměstí
.
:)

Lota: Loto já taky miluju svět k ránu kdy ještě není smradlavej od aut:-)Ale na tom náměstí seděl na lavičce člověk tak proto

občas z někoho lze vycítit nebezpečí již jen pro jeho přítomnost, pak je na místě zbaběle zmizet:))

Lištičko necítila jsem nebezpečí jen smutek ,že neumím pomoci

divoženka1: to je smutné, ale nesmutni kvůli tomu občas si někteří musí pomoci sami a pak jsou silnější:))V každém případě hezké dílko probouzející fantazii:))Seděl tam zloděj, zamilovaný nešťastný chlapec či vrah jenž zalitoval svého činu příliš pozdě?Líbí se mi tam kde lze domýšlet.Takže díky:)

Pro mě síla. ST

..ST...víc netřeba..

ST

znám všechna rána světa;-)
opilecké ST

jo svět je někdy dost smutnej ST

Ano mohl to být kdokoliv, tak jen odejít s tichým zpěvem zbývá... někdy si ve smutku taky tiše zpívám...
ST

stejný pocity mám, když je za okny mlha a déšť....

ST..cítím se podobně

ST

Hezké vyjádření pocitu..ST:-)

Dokud člověk zpívá, není ještě nic ztraceno. Znám to podle sebe.

vykreslila dobře náladu...ST

tiché ST...

Pocity ST

moc pekna....

Moc hezky jsi tuhle smutnoST vyjádřila.

ST

moc pěkná-až jsem se z toho zamyslel a přehrál obraz
st

hezky zachycený okamžik. Taky jsem si přehrála obraz.

Bylo Ti smutno, že nemůžeš pomoci, ale Šmoulinko, každému pomoci nejde i kdybychom stokrát chtěli.Ale na mě by jistě ten smutek také padl, připadl by mi ten člověk na lavičce moc opuštěný, ale třebas nebyl, třebas byl jen ojíněn alkoholem po oslavě, to nevíš:-).Já jednou chtěla pomáhat člověku, co ležel nehnutě na chodníku a když jsem se ho snažila oživovat, tak jsem zjistila, že je namol:-))))

tyhle postřehy jsou největší pocitovky - ST

Odejít včas je někdy výhra.

Zasloužený ST.

tahle je smutnokrásná

někdy někomu pomůže to, co ani my sami nevnímáme... třeba byl vděčný za tvou přítomnost, kdo ví...

Silný pociT...