la loba

neomezeně...

poetická...

moc krásné...

doufám že s tou jarmulkou přijedeš na šestinohém poníku ve středu...

st,ten film miluju a Tvá báseń mne uchvátila díky

Poplakala jsem si,i já to cítím jako ty,mám velmi staré rodiče přes 8o let a když vyprávějí co zažili...no nemáme si nač stěžovat navíc si za to všechno co se teď děje můžem trochu sami,jsme pohodlní a nechceme se příliš angažovat a lípse nadává u piva v hospůdce nebo doma u televize než abychom se pustili do boje...nicméně o život nám nejde a myslím si že kdo se snaží má šanci dnes žít lepší život.

káva asi nebude ten pozitivní náboj co tě tak drží nad vodou...chichi

jako vždy...odsejpá a má to sílu

chudák...

umíš to božsky

zase housličky?viola jsou totiž přerostlé housle....chichi

ve dvou to jde ale napřed se člověk musí popasovat se sebou...je to zkrátka tak jednoduchý až je to těžký...ale v povídce o la lobě se povídá že žena zpívá tak dlouho nad kostmi až se balí masem a kůží,nakonec vlčice ožije a běží svobodně lesem a jak běží stane se z ní žena a ta žena se směje ...nese se to lesem,la loba stojí v jeskyni u ohně a volá-BĚŽ,BĚŽ!!

velké st

jééé to je guláš,já na parazity používám odčervovací pilulky nebo česnek...jsme chybující,já ve svém životě zranila a byla zraněna asi je důležité jít dál a nechat minulost minulostí...milovat bez podmínek to fakt nikdo na tomto světě nedokáže,přeji všem zúčastněným aby svého parazita překonali a šli dál...

juj také mám trhlinku na vestičce ale musím si jí zaštupovat sama...to měl ušák kliku...

poplakala jsem si,citlivé a poetické...

víš že jsem si jistá že tě miluje víc než kdysi akorát ta mužská psychika je zkrátka pro nás obtížně pochopitelná,ze zamilovanosti láska a o to jde...

super,jsem nadšená taky takhle žiju a je to bezva a taky se mi ještě nestalo že bych umřela hlady nebo nebyla šťastná takže držím palce!

se zatajeným dechem st

opět jedna z bolestných srdcervoucích citovek...jdu se vysmrkat...