Špáďa

tuze poetický barter

Slepota. Tahleta povznáší, šepotá.

I jen s těma dvěma rýmy to nemá chybu!

U téhle písně bych udržel rytmus i já...

Z očí zřících bezoblačně
rozinky bych sezob lačně...

Možná by ti zazpíval tuhle:

http://www.youtube.com/watch?v=5OK9adxa_bo

Rozechvělas i jejich nebe...

Smekám tobě a rád, ještě poněkolikáté, i adresátu, co už ty schody vystoupal...

Systém mě stihl odhlásit, než jsem tu snůšku úvah stačil poskládat.

Nese se sen.
Nesnese sen, sen.
Nedumá, dá mu den.
(Ne, dumá, dumá. Dá mu dámu, den.)
Ne, vím. Snám kmán smí ven.
(Nevím, sinám. Kmáni smí ven.)
Zavři ma, zamiř... Vaz.
Zaraduj se! Pokous', u!, oko pes Juda raz.

¡ Uot vrnpí namárně pošětils ¡

Tos jistě proto šťastná tak,
že chodíš štěstí naproti,
nezkoumáš život jen naomak,
a umíš k němu voněti...

Nádherné poslední obejmutí... ...jak jinak než... ...šíjí...

Já, havran si snad zakrákám...!

Co zmizlo, sotva navrátí se,
jen co rok spočte, kdo nám zvad'...
nutno se modlit na správné míse,
s klikou se stříhat skrytých vad.

Až skončí návštěvní hodiny, zase se vrať. A nezapomeň je od nás pozdravovat.

Nafřasím fzáclony do dvova.
Napvoti d'bna-potvo'a
do voken mi čučí,
což mě tufze mučí.
Co je komu do mý váfšně,
že v pofteli svlíkám báfšně.
Váfžně.

Bavíš pána,
kráká vrána,
překřičí i paviána

Zdravím tvýho kocoura,
co se za skříň necourá...

Krajina po chlebu
hladově toužící
oráčů úsměvů
musí se dosíci.

Po sečkách paprsků
a vláhy za nocí,
výživných pamlsků
do polí plynoucích.

Až zrno zezlátne,
pošle si pro žatce...
Pak teprv pod plátnem
voní chléb v ošatce.