Modlitba pro les.

Co uvnitř v sobě cítím, když jdu lesem... co v sobě mám a co ve mě zůstane až do smrti..

Svou vůni, dej mi.

A než zemřeš, prosím zůstan se mnou.

Opřená o tvou sílu,

věrná budu.

Stát ti stráž,než padneš.

Než zatnou do tebe,

ostrý pás pily..

Než vítr tě zlomí v pase...

Věrná budu.

Než tvé kořeny ,

zima vybělí.

A krev tvá ztuhne,

promění se v jantar...

Věrná budu.

Tak , jak nikdy nikomu...

Lese můj..stát ti budu stráž...

Tipů: 14

» 23.01.13

» komentářů: 7

» čteno: 1203(14)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (7)

» 23.01.2013 - 00:36

Špáďa

Četl jsem skvost Nádherná slova s ještě překvapivější pointou! (Pro toho, kdo si pozorně a pořádně nepřečte anotaci ani název díla a ani nick a čeká slova pro milého chlapce... :-)

» 23.01.2013 - 07:48

CULIKATA

Lesněnko, máš ode mě sto Sté), miluji les a jeho energii, co vnáší do duše klid.., moc krásně napsané, moc..

» 23.01.2013 - 08:37

E.T.Jane

Smůla v jantaru to je diamant v básni :-) ** Skvělá věc!

» 23.01.2013 - 09:43

EEvellina

lesněnka dostála svému nicku, pěkně sis začarovala svými slovy a na cestu SvíTil místo slunce jantar

» 23.01.2013 - 10:21

Marta Valenová

úžasná modlitba, úžasná slova...děkuji..***