Špáďa

Nejen ohně ohnuté!
A těm vílám? Lohnu thé!
Možná pily jiný mok...
a já z jejich šatů, cvok,
myšlení mám pohnuté.

Já bych ho nechal viset! Případně bych ho jen převěsil do kouta. (Za trest za tu aminu!)

Těším se na únor.
Roɳů ɲoЯ.

To není o ničem! Nebo život či láska jsou nic?!

zenge:
To je nás jen tři promile?
No to snad ani omylem!
V týhletý zemi přec každý v něco věří:
buď má rád amplión či slova s tónem kněžím...
či přes uši nasadí kulicha,
zaposlouchá se v mrazu do ticha
jak na hrot věží sněží...

Tanec s kosou nohou bosou...

Lahodná snídaně
má začít večeří
pak pokrm do dlaně —
to až se sešeří...

Noc má být vášnivá —
v peřinkách, v bavlnce...
Radost jak na nivách...

Milenci na vlnce...

...a jiní nebudem
(vždy máme něco za lubem.)

Taky rád šeptám do uší
a do míst, kam se nesluší
sdělovat city veřejně
a špitat: Lásko, zahřej mě!

Nějak jsem se v těch obrazech zamotal a nemůžu u některých najít orientaci...

I ten nejsilnější strom, když ho jednou zapálíš, časem úplně vyhoří, dodoutná...

Jela po protijedoucím eskalátoru... a nebo že by ty?

Tu duhu možná cítíš ty...
očima, dlaní, vdechem, rty...

Bacha dej,
dej bacha na špínu...
nechci tu dštít ni pěnit,
čas může mnohé změnit,
a ne vždy k lepšímu.

Vše je tak proměnlivé v čase!
Muži v síle a ženy v kráse... {|;-)

V sobotu odpolene se v této zemi pro někkoho vyjasní a pro jinéjho zatáhne, já však se nedám médii masírovat a v každém případě zůstanu zcela klidný...

Jsi ladička dnů
hojička duší
hladička ran
i podavač snů

A proč ne, když může být tak krásný!
Ale lepší je určitěi vztah i prožít než spoléhat jen na sny.
Ty pak jsou ještě víc rotoužené,
ať srdce k muži či k ženě tě žene...

Četl jsem skvost Nádherná slova s ještě překvapivější pointou! (Pro toho, kdo si pozorně a pořádně nepřečte anotaci ani název díla a ani nick a čeká slova pro milého chlapce... :-)

Dávej veršů přehršel,
jako když déšť napršel;
pod střechami všude sudů
plných srand či babských bludů... {|’:-)}