Špáďa

Spojila jsem se s dravou řekou,
vody mé proti její tekou
a moje bílá pěna není
už dávno pěnou na holeni.

Žízeň po sněhu
s touhou pro něhu.

Andělé ledna
jatí lítaj…

jako lokaj
narvi vran

Velí činel,
doma nisan…
asi na modlení…
Či lev?

Malinkej anděli ledna, jekni!, lam!

A což teprv tři!
(Ten třetí ovšem přesně o generaci mladší.
Jako následek síly dvou.)

I já ti to všechno přeju...,

ať se přání splní
a duše si vrní.

Dík za milá přáníčka,
co nám klouzaj pod víčka...
A ta, co jsou pod víčky,
vklouznou k nám zas z plzničky...

Cílícím teze tmící líc
nečet z tečen.
Dál mladejm je dal mlád.
(To kul tlukot.)
Utek na banketu...
Bál se(,) sláb...

s.e.n:
Jestli už se ti vše uvnitř srovnalo, tak tě zdravím a děkuji, že ses stavila.

zenge:
Díky, bardeguru.

krizekkk:
Nejen ženy, pití a písně je třeba načínat z toho správného konce... ;-)

Tak snad příště či dodatečně na druhý pokus...
A předem dík za něj.

enigman:
To je vratný, dokonce to samo přejde... ;-)

vavaoko: Jsem rád, potěšils mne též.

obaleč jabloňový:
...Kterak? Z karet? Kterak? Z karet?...
I slaná je fajn... Dík žes dekódovala.

básněnka:
Dík za všechny tvé jasy,
ať očima či jen vlasy...

básněnka:
Mýlit se je lidské, takže paní Persefona mi snad promine...
S úctou Něvě (domky),
Šp. u.k. (uši klopící)

Tejden skoro jsem tu nebyl a takováhle bomba na uvítanou... Má cenu ještě něco číst? Tohle už těžko něco přebije.

Culíčku, díky za stopečku v čase i stopičku slůvek.

777!
Umele Šmoulí vílu omšele mu...

Jsi animátorka nejen slov
a hybatelka duší
Odzdola nahoru v básních "LOVE"
proháníš, jak se sluší...

Otevřete, řve to!
Okna otevřete, řve to, Anko!
Okna Anko zotevřete, řve to z okna, Anko.
Ať si na rok okna, Anko, zotevřete, řve to z okna, Anko, koranista...

 
I pelest se lepí...

Rozděl a spoj!
A to i vícekráte...