Špáďa

Nejen hrátky s grafikou!
Prošmejděný kdeký kout
divnýho to u nás SmeTí
v koších, loších, ... na banketí.

Tvé letové hladiny jsou opět nedostižné
a ovčí zprávy psané modrou bavlnou tuze svižné!

Havranu sunar vah.
Krve verk
a makový voka má,
rozveselo po lese vzor.

Poté, co stanu se úhořím,
rychle, jak dřevo uhořím.

Jen Život nad Mravnost!
A Mravnost — nade vše.
V životě nejsi Host...
Už vůbec — — — podešve.

Je to život, žádná nuda,
prostě jen jak plyne čas
vlnám klesá amplituda
a všem pannám v tváři jas.

Verši svými vyřezáváš zátesy do těl a duší zdejších tvůrců, požívačů i hltačů poezie.

Moudrému napověz!

Myslivecká s lidskou tváří
z modré tady na nás září.
Poezie extra label!
Byl tvým kmotrem Ota Pavel! (?)
:-)

Laviny vůní bujné slasti
vášnivě padaj do údolí...
vzkypí a vyšumí záchytem v pasti...
Láska je život, a ten bolí.

Ta tvá vlna láskyplná
do Prahy přihoupe z Brna,
když si předtím na Jadranu
osedlala mořskou pannu.

Zasejc pěknej vodvaz!

Dvě, tři, čtyři... deka Zdence
tvůrčí lekce z dekadence.

Nejenom ti prolhaní
navzájem se pohaní.

Tvý kuchyňský frmoly
vesele se drmolí.
Kuchyň voní víc jak les,
vleze do ní nejen pes.
:-)

U stánkaře, hned za Lídlem,
kop jsem jeden do chřtánu,
jako pejsek voním mýdlem
a z bublinek praskajících
kol uší mám fontánu.

Tvůj pohled opět skvoucí…
Zas se jdu blahem tlouci.

K čemu pane je ta láska?,
dvojsmyslně já se ptám.
Aby hřála, nebo pletla
hlavy princům, princeznám?

Říkala mi Ráchel,
z hlíny že je kachel.

Zajímavý pokus o text ze života dnešní mladé generace, ač nejspíše na hudbu, jejíž žánr neposlouchám, tak se mi líbí jeho výpověď.

My zpětně děti a ony pak za třicet, čtyřicet let nás senilnějící staříky.
:-B