Špáďa

Ochutnávej zimu špetce,
než jí bude půlka pryč,
dál si dělej ze slov štětce,
zavčas uchop k jaru klíč.

Dota Slunská:
Díky nejen za tvůj palindromý chicht :-)

René Vulkán:
Jakpato, že tůtomu nerozumíš? Já tě to teda vysvětlim... ;-)

krizekkk:
Díkajs.

myšlenka pouhá:
Koukám, žes už jednou nohou nakročila do klubu.
UCHOP EPOCHU!

zenge:
Ten o jelenovi, co se mu zakazuje nalívat pivo, znáš jistě taky... :-)

VSToupil do mě klid..

Mnohé v životě nechtěné
pro něco dobré občas jest,
neurony jsou víc šlechtěné
či ruka zvládne mnohé svést...

Tak jsem tady úplně mimo mísu, i přes zengeho nápovědu (přesmyčky bych u autorky nečekal). A protože na fotce mě zaujala jedna maličkost — neskrytá reklama na zmrzku..., o to víc jsem byl mimo; uvažoval jsem i nad kritikou znesvěcení poslání Zlaté kapličky. Děvče, ty mi dáváš někdy zabrat!

Hazentla: myšlenka pouhá: obaleč jabloňový:
Za střízliva se mi klepe hlas, po 4-5 deci vínka se to prý dá poslouchat, ale to už zas nevládnu nahrávací technikou… ;-)

Áda honem jméno hada
Áda hádá…
Mezimlíčně věnčil mi zem.
Nevlád dál -- ven!

Výmyky plamenů
u tlam lvice,
výron až v ramenu
u malvice,
tři floky do klopy
tvýho saka,
vášnivé příkopy
břehy cvakaj.

Časy se, brachu, mění...
Jen peřej pořád pění...

Skro tři týdny jsem tu nebyl
a cítím, jak mi chyběj chleby,
co pečeš z OO směsné mouky:
továrny, řeky, města, louky, ...

s.e.n:
Nový recept z šípků je tu
a platí i na dietu!

Jetej,
jet, ptej
se dnes, sen děs:
Raka na kar
(linsu spolkl, o psu snil),
pilin u vůní lip…

Jeb, o, zobej
medúz údem,
Múzo, rozum.
Múzo, voz um!

* * *
Píle dubu … bude líp!

I do lůn se zmínila mi:
Ses i bál.
I byla-li bys Sibyla,
líbila by ses.
I maliním ze snů lodí.

* * *

Co čekat od věštkyně?
Zbytečné hádat, kdes i byla.
Údy si pověš v kině…
Ať je ti plënka milá.
Pocválá na ní dvacet klisen,
aby ti do srdce zasekly sen,
jak milovalas obludu,
co taky byla bez údů.
Že nebylo to bez vú-dú,
pražádnou nemáš ostudu.
Ba naopak.

* * *

Dál tyhle básně piš,
ať nás tu mnohé potrápíš.
Ani já nevím vždy, o čem jsou,
však k nebi až mne vynesou.

Na rtu vločka chladí slinu,
natahuje lednou ručku...,
už dosedá na bublinu...
Zrýmovaný bublifučku!

I ty buď šťastna…
I ty buď…
v sobě nálady,
jako jsou z obrázků od Lady.

Armáda bez pásů
svlíkla mě z kraťasů.
Na truc všem marnostem
nahý spím pod mostem.
U fronty z popelnic
vypad mně sopel z plic.

I Tobě sladký svátky,
co nevrátí se zpátky.