drsnosrstej kokršpaněl

zvířenka: nácek, břich, panděro, teřich, bachor, pupek, pneumatika, cejcha, pivní mozol, bříško, hantecem bauchec... ééé... a už nevim...

znáte někdo ještě další výrazivo?

panejo, tohle má teda zatracenou šťávu

matousekKkrejca: ouuu, má být místo vidoehru videohru... děkuju

Hazentla: sakrblé, člověk napíše básničku a pak v komentáři dostane krásnější verzi :)
:-*

Jára, Cado, labuť... to je škoda...

gabkin: já umím hrát na alpínské vrásnění...

líbí

:DD božský

:) asi široké ruské srdce :)

hmm, dlouho jsem nečetl tak plnou nevázanou poezii; ...ona totiž potřebuje nápady přetékat, aby dokázala udržet pozornost tam, kde by jinde čtenáři pomohl přeskočit z verše na verš nějaký zajímavý rým... a to se málokdy vidí - že se pocity (napsat nerýmovanou báseň obsahující je a pouze je není nic těžkého) dovedou nalodit do těch papírových loděk nápaditosti a loďky se s tou těžkou posádkou přitom neutopí někde uprostřed vany...
tady to zas po pár měsících vidim fungovat (a ano... všiml jsem si i těch několika reprezentativních rýmů :) )

výtečně napsáno

Rovnoměrně zrychleným přímočarým pohybem se zrychlením rovným gravitačnímu zrychlení? :)
Ale, ať je to zásah, co na životě přidá...

představuju si, že teď někde nahoře prolétla husa směrem k teplým krajům (anebo labuť by to vlastně mohla být :)), v letu jí vyklouzlo jedno pírko... a jak se tak houpalo nad světem... tak tohle je přesně báseň, kterou by ve své lehkosti asi sepsalo

húúúúúúúúúúúú... sedí to pevně na kolejích a svižně pod očima štráduje

:DD

fíííjo, poetická jízda!

Špáďa: Díkes... vonoo... to je ten jihočeskej žargon ("ó" jsem ftomhle slově třebas nikdy uchem nepostřeh), gde se strácej nebo navopak natahujou koncofky, vopčas vypouští hláásky a slabiky (vo germanyzmech ani nemluvim) - a fněkterejch případech se práávě i mává rukou nad tim (ne "tím"), jesli tam bude ňááká ta souhláska krátkáá nebo dlouháá... věčinou krátkáá, páč to pak líp leze z línýý huby... bohužel ftomdle případě byl dyjalekt zaklíněnej v mý palici až echt hluboko; vopravíno ;)

jasně, že je 120 % blbost... ale zkus si třeba otevřít novou a starou detektivku, funglnovou a starou sci-fi (třeba Clarka...) - zjistíš, že dřív se lidi báli, že když plácnou blbost budou mít ostudu, budou za blbce, neexistovalo, aby se přivřelo oko nad spotřebou kyslíku na palubě vesmírný lodi, aby detektiv mohl mít výsledky vyšetření od koronera dřív, než by to v realitě šlo... prostě se hledělo na detail, na fyziku, matematiku, byla to doba skutečný přesnosti, disciplinovanosti... dneska to tak nefunguje... je doba metafor, efektů, velkých gest a rozmáchlých titulků, přeceňování a podceňování... ale přesnosti ani náhodou... někdy je to zábavné (třeba ve filmu občas člověk nechce vidět jen skutečnost... a musím přiznat, že moderní fantasknější pojetí příběhů mě prostě baví víc), jindy příjemné (když člověk smí jezdit do práce na čas plus/mínus :) ), někdy smutné (narazí-li člověk třeba na policajta, který si myslí, že rychlost se měří v "km" a to "/h" už není tak důležité) a v některých případech z toho jde hlava kolem a naskakuje husí kůže (viz tvá úvaha a třeba reklamy plný logických nebo odborných pitomostí)... ale prostě to tak je a nedá se s tím nic dělat, je to jedna ze základních okolností života v téhle době

poslední sloka je extrémně silná

jezus Mářa...

pohodovka :)