Strojvůdcovská

:: ::

Černý jsem, všude černo jest.
A okolo se ostošest
města a lesy míhají;
můj řev se nese po kraji.

Poroučím tlamám pekelným
na rychlost měnit žár a dým,
jak uhlí mizí v plamenech
a masám kovu dává dech.

Ať světlo je či noční tma,
mé inferno hlad stále má
a vichry nesou do dáli
ostrý hvizd mojí píšťaly.

Ať bouře je či horký den,
železným ořem unášen,
parami zemi ovinu,
Cheb, Košice i Jasiňu.

Tak bez přestání uháním,
kolejnic váben klapáním.
A nemám klidu na stroji,
sic v obzoru se nespojí.

Slyš dobře, až se ze strání
zas ozve moje hvízdání!
Než závoj kouře nad tratí
se jednou provždy vytratí.

::

http://www.youtube.com/watch?v=ykU8s-o5oEw

:: ::