Nesesumírovatelný sumýš

Šel osel stínem a stín měnil v prach
požíral výdech a v skafandru vzdych
a chrchlavý dým byl tam – na obroučkách
když splaz vyschlých jisker slez po kolejích –

Šel tu k oslu blázen, měl lýtka jak sníh
i od brambor putnu a z borůvčí strach
měl nahryzlé hrušky, tři ohryzky v nich
a fousaté písně pěl po uličkách:

Hou, hou, hou, hou, žábry žab
než okape žížalí sádlo
půjde spát Tip a půjde spát Tap
a noc bude ledová jak losí laň –

Mocnina dvou plus střelkový kap
zašitý šev, splachovadlo
mám kosti tvé v rukách, trochu se chraň
jen bílá figurka potmě dá mat.


Jak páv kráčel městem byl koniklec blíž
a ponorné slunce jim vstávalo z hřív
sic barvou jak mango pro jaterní díž
přec česalo z větvoví imperativ –

Jak zasmýkal pískem píst z podhoubí niv
a ekzémem rybník vzňal při žehu váz
chuť: ušní maz ořechů – za cokoliv
psal blázen skript oslovi – tam pod ocas:

Hou, hou, hou, hou, žábry žab
než okape žížalí sádlo
půjde spát Tip a půjde spát Tap
a noc bude ledová jak losí laň –

Mocnina dvou plus střelkový kap
zašitý šev, splachovadlo
mám kosti tvé v rukách, trochu se chraň
jen bílá figurka potmě dá mat.