drsnosrstej kokršpaněl

možná jo

Bráno rovným metrem, je to jak píšeš. Ovšem, rovným metrem nikdo z účastníků konfliktu ten spor nezměří... Říká se, že historii píše vítěz, a taky to tak je. O každé válce v historii bychom se učili jinak, vyzvedávaly by se jiná data a mlčelo o jiných, kdyby vyhrála jiná strana.
Myslet si, že je to špatně, je jako nesouhlasit s tím, že je v atmosféře Země víc kyslíku než čpavku... jistěže se s tím teoreticky dá něco dělat, jistěže se na to dá poukazovat, ale... buďme rádi, že je to ten kyslík... s tím čpavkem by to mohlo být o dost horší nejen, co se týče možnosti na něj poukazovat...

slimáček s mravenečkem si pochutnají :)

to je krásně napsaný :))

vítej :)
jedna ze starších, ale z těch hodně dobrých

Mario de Janeiro:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Asas%C3%ADni

http://en.wikipedia.org/wiki/Assassins

http://ar.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D9%84%D8%AD%D8%B4%D8%A7%D8%B
4%D9%88%D9%86

ouu jéé :)

Tak tak. A největší slabostí ženy je bezesporu dítě.

puf... dám se na psaní lidových říkadel, tuhle poezii už nedovedu

panejo! jestli budeš kuchtit tu novou sbírku, tak TAHLE tam být MUSÍ

u takových věcí vždycky lituju, že básníkům chybí symbol... víš, co... hudba má rozmáchlý dirigenty ve fraku a s tenkou hůlčičkou nebo kytaristu ve zvonovitých kalhotech v saténový bundě a šátkem z hedvábí, nástroj proklatě vysoko nad hlavou, malování má všechny ty štětce, kalíšky, rámy, tuby, palety a barvy... a poezie... brk a pergamen se svíčkou? nic, moc... tady by si to zasloužilo něco velkolepýho

každej si musí zapálit a spálit svojí sirku až k prstům... aby nakonec zůstal s docela jinou a nikdy jí neškrtnul... jen pro ten pocit, že jí má

krásná báseň, ještě krásnější konec

pustit... ale někdy se jen proběhne v mlze a vrátí se za dalším kořenem... ale za zkoušku to stojí; hezky napsáno

té vůli jít a překonávat všechny svoje bariéry jednu po druhé, přímo a jak přijdou, tomu se pokloním vždycky

hodně stěstí na cestě, Poutníku

souhlas; můj názor je, že nést si vinu a neshazovat jí ze sebe na ostatní nebo jí nevyklepávat bez průchodu svědomím stranou na Boha je důležitý a určující v tom, nakolik jsme zralí lidi... ale úplně stejně důležitý je postavit se k cizí vině, kterou na nás někdo hodlá svalit způsobem: "To si nech, to je tvoje. Mě by to jen obtěžkalo, ale ty to neseš, aby tě to profilovalo k lepšímu." A nenechat se za žádnou cenu zkroutit cizím nákladem.

Až budu mít jednou děti, hrozně bych si přál vyrobit slušnýho člověka. Kéž bychom to zvládli.

zvířenka: já sem od mala bio a eko... co už...

zvířenka: uu, su chemik jak drsnozrnnej hypermangan :)

Hazentla: nééééé...

Hazentla: tss... žádnýmu masovýmu bochníkovi nefandim... to už bys mohla rovnou říct, že mám rád masový věci... nebo, že jsem masovej... bůhvíkdo :)