Smířená
'škoda že bolest bolí'... lidi se nedají odstřihnout jako zubatej okraj výkresu
» autorka: Trdlo |
myslím
že nakonec zůstanu
docela dobrovolně
tvou těžkou vzpomínkou
co lehce voní
za šedomodrých večerů
ulice budou znova a znova
plný lamp
a čerstvýho huňatýho sněhu
a my se už napořád
budeme jeden druhýho
bezpečně bát
protože pohledy bokem
nikdy nic neříkaly
nikdy
nic
a vždycky mnoho
dalo se vyčíst
mezi řádky
a mezi prsty
co nervózně poletovaly
... od desky stolu k její ruce
myslím že nakonec zůstanu
že se mi nechce nechat tě být
a ty mě přece necháš
spát na polštáři uvnitř tvojí hlavy
snít si svůj racochejlí sen
/ne, nikdy nevymizí, nezestárne/
a až si jednou vezmeš
úplně jinou
jinačí holku
docela dobrovolně
zůstanu spát
že nakonec zůstanu
docela dobrovolně
tvou těžkou vzpomínkou
co lehce voní
za šedomodrých večerů
ulice budou znova a znova
plný lamp
a čerstvýho huňatýho sněhu
a my se už napořád
budeme jeden druhýho
bezpečně bát
protože pohledy bokem
nikdy nic neříkaly
nikdy
nic
a vždycky mnoho
dalo se vyčíst
mezi řádky
a mezi prsty
co nervózně poletovaly
... od desky stolu k její ruce
myslím že nakonec zůstanu
že se mi nechce nechat tě být
a ty mě přece necháš
spát na polštáři uvnitř tvojí hlavy
snít si svůj racochejlí sen
/ne, nikdy nevymizí, nezestárne/
a až si jednou vezmeš
úplně jinou
jinačí holku
docela dobrovolně
zůstanu spát
Tipů: 17
» 15.01.12
» komentářů: 10
» čteno: 766(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.01.2012 - 17:42
Paulmatthiole
Čas tomu všemu vládne... pár spících se u mě rovněž najde (u koho ne) - už 22 let. Hezké dílo, synek mé matky se cítí být osloven :-)
» 18.01.2012 - 14:59
každej si musí zapálit a spálit svojí sirku až k prstům... aby nakonec zůstal s docela jinou a nikdy jí neškrtnul... jen pro ten pocit, že jí má
» 19.01.2012 - 22:57
wow..čtu s pootevřenou pusou a lehce zvlhlýma očima..není co dodat..děkuji..
» 27.07.2012 - 21:43
Všechny lásky v nás zůstanou spát. A já myslím, že je to tak správně. I ta "nepovedená" byla vždycky darem.
» 15.03.2013 - 15:28
myslím ....
že nakonec unesu všechno
prohry, co se tvářily jako výhry
i dobrovolné vzdání se
s pachutí nevyhnutelnosti ukřižovaného
les neví co je láska ani nenávist
jen bezbřehý smutek lepí
a táhne se z nás jako smůla
z poražených stromů
a mýtiny ... se rozrůstají ....
/***- jo, jo ... dává nám zabrat mrcha jedna, ..*-bez rozdílu vyznání, ... věku ... a pohlaví ...:-)) /
že nakonec unesu všechno
prohry, co se tvářily jako výhry
i dobrovolné vzdání se
s pachutí nevyhnutelnosti ukřižovaného
les neví co je láska ani nenávist
jen bezbřehý smutek lepí
a táhne se z nás jako smůla
z poražených stromů
a mýtiny ... se rozrůstají ....
/***- jo, jo ... dává nám zabrat mrcha jedna, ..*-bez rozdílu vyznání, ... věku ... a pohlaví ...:-)) /
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Prskavky | Následující: Nokturno pro R.