Henry_propper

Tuto báseň jsem napsal před nějakou dobrou a momentálně jsem jí našel ve své peněžence :)

**Dlouho jsem čekal na zmatenou mysl, která se nerozhodne**

**Stále držím ty střípky svitu**

Vzpomínky se vrací jako bumerang.

##

**

Pocity, myšlenky a vzpomínky na které bychom chtěli zapomenout, však nelze i když čas utíká.

***

**

**

**

***

Jednou se stane, že bludička najde správný směr. Jednou se stane, že bludička ukáže správný směr mě. Nezbývá než čekat a vyhlížet světýlko v temnotě.

**

Ve chvíli, kdy je člověk zatlačen do kouta a nemá už sílu na to se postavit. Tak stačí jen mozek vypnout, nechat se vláčet a zničit ty představy.

Nakonec ten, pro koho bys byl ochotný schytat kulku, bude držet zbraň.

Né vždy je pravda to, co doopravdy chceme vědět. Někdy lžeme abychom sami dokázali žít. Jindy zase abychom dali štěstí někomu na kom nám opravdu záleží. Já jsem zkombinoval obojí. Bolest..

Sepsána obálka v barvě rudé. V obálce dopis s verši jen pro ní.

Některé věci v životě nejsou jednoduché. Někdy nevíme a nikdo nám nemůže poradit, jak se s tím vypořádat.

Když anděla zachvátí tma a již není stejný jakým býval.