Bloudím
Ve chvíli, kdy je člověk zatlačen do kouta a nemá už sílu na to se postavit. Tak stačí jen mozek vypnout, nechat se vláčet a zničit ty představy.
» autor: Henry_propper |
Bloudím si pomalu životem bez ceny,
vidím jen útrapy, bolest a kde jsme my?
**
Bloudím si pomalu životem s hříchem,
pocity viny se linou mým břichem.
**
Bloudím si pomalu, hledám tě, nevidím,
kde jsou ty chvíle mezi mnou a mezi tím?
**
Bloudím si pomalu, však život není darem,
utápím smutek se vzpomínkou a žalem.
**
Bloudím si sám, jsem obklopen tmou,
bloudím si sám, se vzpomínkou tvou?
vidím jen útrapy, bolest a kde jsme my?
**
Bloudím si pomalu životem s hříchem,
pocity viny se linou mým břichem.
**
Bloudím si pomalu, hledám tě, nevidím,
kde jsou ty chvíle mezi mnou a mezi tím?
**
Bloudím si pomalu, však život není darem,
utápím smutek se vzpomínkou a žalem.
**
Bloudím si sám, jsem obklopen tmou,
bloudím si sám, se vzpomínkou tvou?
Tipů: 8
» 07.02.20
» komentářů: 5
» čteno: 462(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Poslední
» 07.02.2020 - 15:53
Terapie veršem není vůbec špatná. Naučí nás rozhlížet se kolem. A najednou uvidíme, že ten náš koutek, kam se zaháníme mnohdy sami, je úžasný bulvár proti těm zkurveným koutům, kam byli, jsou a budou zaháněni jiní. A tím rozhodně nechcu bagatelizovat ten Tvůj. ST na odkoutování.
» 07.02.2020 - 18:57
byron
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Bodná rána | Následující: Šílenství