Bludička

Kráčíš si ulicí s úsměvem na tváři,
minulost se mnou tu odvál čas,
zmizely myšlenky na mě, na stáří,
ponurý vítr ti rozevlál vlas.

S úsměvem svým cítíš se šťastná,
nemáš již výčitky z toho co bylo,
jiný muž říká ti, jak ty seš krásná,
zbloudilá myšlenka o mně, to zbylo.

Bloudíš si s novými přáteli, láskou,
slzy již nestékaj po tváři vlídné,
snažím se vymazat dny s mou kráskou,
snažím se, nejde, představy mylné.

Čekám jen až se mi bludičko vrátíš,
zjistíš co pro mě pořád jen znamenáš,
čekám tě u dveří, než se mi ztratíš,
čekám jen na tebe, volání nevnímáš.

Bloudíš si sama, chceš od toho utéct,
nechceš již trápit se představami,
začalas znovu, jen pro mě je kruté,
že nejsme už spolu, že jsme jen sami.

Bloudím si sám, jsem neschopen milovat,
mé myšlenky v hlavě se ubíraj k tobě,
říkaj buď silný, vždyť všechno lze překonat,
ničím se uzavřen sám jenom v sobě.
 
Každý čas čekám, kdy zazvoní naděje,
zvednu jí, řekneš mi, že tobě chybím,
řeknu jen snažit se, vždyť se to neděje,
již bude to jinak a tohle ti slíbím.

Bludičko prosím, najdi již světlo,
najdi tu odvahu, nic není ztraceno,
bludičko najdi to, překonej temno,
bludičko vrať se mi, jsi pro mě všechno.