Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

Nejen o stínech.

únor 2011 ... archív ...

...............

...

Vítkův kámen, zvaný též Vítkův Hrádek, je nejvýše položeným hradem na našem území. Zřícenina hradu je viditelná na velikou vzdálenost. Fantastický je také rozhled z vrcholu věže, jež byla dominantou hradu, který založil Vítek z Prčice. První písemná zmínka o hradu s původně jednoduchým a po staletí doplňovaným opevněním je z roku 1347, ale snad stál již v roce 1277, tedy v době, kdy rozepře Vítkovců s králem Přemyslem Otakarem druhým vyvrcholily otevřeným bojem. Ale to je „novodobá“ historie. Kopec, nebo spíše hora, na níž hrad stojí, dominuje vltavskému údolí, Lipenské nádrži i širokému okolí. Je to strategické místo a kdo jej ovládal, měl přehled o dění v okruhu mnoha desítek kilometrů. Je jisté, že již dávno před stavbou hradu se na vrcholu hory objevovali lidé. Stopy po pradávných návštěvnících byly nalezeny. Kolem Vltavy se lidé pohybovali již v době kamenné. Ta doba trvala 5 000 000 let. Následovala doba bronzová atd. Lidé Chalmské, Únětické, Mohylové a i lid popelnicových polí. Lid Haštalské i Laténské kultury, Keltové, Římané, Germáni a posléze Slované. Ti všichni putovali kolem Vltavy, vzhlíželi k vrcholu hory, stoupali krásným lesem po jejím úbočí na její holé temeno a žasli nad výhledem, stejně tak jako já.

se sbírky Osecké

klíčům,pivům,selským bouřím.....

...zachyceno s východem slunce

Kněžna Alžběta Uherská (nelze dohledat data narození ani úmrtí. Zemřela 12.1. po roku 1189 ) byla manželkou knížete Bedřícha. Jejím otcem byl uherský král Gejza druhý a její matkou byla Eufrozina Kyjevská. Za Bedřicha se vdává roku 1157. Kněžnou se stává roku 1172. A nemá vůbec poklidný život. Boj o český trůn spolu vedou přemyslovská knížata Bedřich a Soběslav druhý. Z nemnohých záznamů o jejím životě je však zřejmé (alespoň mě), že Alžběta nebyla žádná padavka. Spolupodepisovala důležité listiny. Měla vlastní pečeť. Toto je na ty doby opravdu nebývalé. Vládla vší mocí v Bedřichově nepřítomnosti. Po vítězství Bedřichových vojsk v bitvě o trůn (1179), nechává (v románském slohu) vystavět kostel Jana Evangelisty v místě zvaném „Na bojišti“. Kostel byl těžce poničen husity a definitivně zmizel v dobách třicetileté války. Alžběta porodila šest dětí. Jen tři dcery ji přežily. Třikrát v nepřítomnosti manžela vedla obranu Prahy. Dvakrát zvítězila a potřetí uvěřila slovu Konráda druhého, jenž ji obelhal. Zrazena a opuštěna umírá (snad) v klášteře v Doksanech, kde je její hrob.

...

***

s dálkou...

pro Hazentlu k její výjimečnosti...Ona ví...:)) /jeden z komentů od srdce

se sbírky stará má

když se vyplatí nosit kliku...

...

...