Nejkrutější ze všech lpění

...všechno ale zapomenout nejde!

severanka: opravdu ne? to vysvětluj těm s Alzheimerem :-)

apropo báseň neříká, že máš zapomenout, říká, že nemá smysl se utápět ve vzpomínkách ...

...anebo se poupraví

WAYWARD: jojo to dělají přece taky psychoterapeuti ... pomáhají změnit úhel pohledu na vzpomínky ... nelze změnit, co už se jednou stalo, ale lze změnit nahlížení na to, co už bylo ;-)

Chtěl bych taky všechno vědět,to by bylo něco.To bych byl asi šamanem.

Tak to je STopro pravda!

pravda, přesto lpím dál. stip!

j.m.: a co ti v tom brání? jestli si to opravdu přeješ, splní se ti to ...

A co lpění na představě, že na ničem nelpíme?

Hezky vyjádřeno. Máš pravdu.. ***

Siorak: s tím nemám osobní zkušenost - tudíž nemůžu subjektivně porovnat zda to je krutější než tohle

vědění je k zešílení (taky)

velmi hluboká..

Neztratí se zcela,ale silně vyblednou.

Jde o to, jak je bolest a utrpení vnímáno.

Ať žije srdcebol.. Pěkné..

Romanko, pravdu jsi napsala, člověk se musí umět dívat i jinýma očima, ale vše se zapomenout nedá.

ST!

Je hloupé zapomínat. Je hloupé nevzpomínat. Je vo čem přemýšlet. ST

vavaoko: ale jo - jsou vzpomínky na které je vhodné nezapomenout - aby tě ochránili v temnotách - něco jako expecto patronum - aby fungovalo, bylo třeba si vzpomenout na nejhezčí chvíli svého života -
nebo jako Bastienova vzpomínka na maminku http://www.youtube.com/watch?v=yAIMLx6_RAU&feature=relmfu ale ty ti stejne zůstanou jen pro tenhle život ... nebo ani to ne, když zapomeneš kvůli chorobám a tak ...

Siorak: ... něco jako závislost na nezávislosti? ...

jardach: Přesněji - závislost na pocitu nezávislosti. Závislost na nezávislosti je krásný oxík, stejně jako lpění na nelpění ... :-)
Chci tím říci, že na ničem nelpět znamená nepřemýšlet vůbec o lpění jako takovém, prostě nelpět... :-) Ale toho asi nelze jen tak dosáhnout, takže lpění na nelpění je jako přechodná fáze nutná ... To jsem se do toho hezky zamotal, co? :-)) Zatrolená dialektika.

Máš pravdu, ST.

Užitečné zamyšlení nebo spíš připomenutí..Vzpomínky vnímám jako filmy,které už jsou natočené,shlédnuté,ale z archivu nejdou vymazat..a když se na ně podíváme zpětně s odstupem času,tak je vnímáme jinak....ale jsou tu stále pro poučení..pro přítomnost..

Ještěže archiv... Ale plně dokonalá myšlenka

Asi by to bylo, Romano, na delší filozofickou rozpravu. Samozřejmě lze souhlasit s parafrází známého "prach jsi a v prach se obrátíš", ovšem přiznejme si, že zůstávám mnohé, na co je dobré vzpomínat. Ať z důvodů pozitivních, nebo negativních - odstrašujících. Souhlasím, že žít pouze vzpomínkami je špatně, ale zapomínat je možná ještě horší...

Moc se ti povedla

Oprav si prosím překlep ve slovu ¨utrpění¨. To se ti sice ideálně rýmuje, ale není to české slovo. Správně je: ¨utrpení¨...

Tomáš: děkuji

daní...