Líbilo se

zenge:
islamizace evropy je důsledkem
našeho málosouložení;-)
ST

James Libustka:
Romana Šamanka LadyLoba: no nekdy si to myslim :)

Kapka:
Nevím co říkal pan Jirásek
je mi to docela fuk
z pod pleny lehké jak bělásek
udělá miminko kuk
a já se usměju
plnit kapsy smíchem
největší je slast
kdyby k mání nebyl
tak ho půjdu kráST :-)

myšlenka pouhá:
Přátelé koukám, že zase nejdou sladit volna :) Užijte si to všichni.. foťte foťte dokumentujte... a pokud se nic nestane.. (jako že bouchne atomovka, spadne meteorit... apod.) tak přijdu, přijedu, přiletím.. nějak tak se alespoň jedním okem na vás všechny kteří se dostaví mrknout :) tak ať je vás tam co nejvíc :)

krizekkk:
Asi se tam rozjedu. Jako vloni, neohlášeně. Třeba zbude
volné lůžko a miska rýže. :-)

detektor:
Nejdříve jsem si zanadával, neboť jsem myslel, že ten název je pokřik nějakého beduína....:-)no a potom jsem to přečetl jak oni pozpátku a od té doby již bylo vše hezké...ST...:-)

vavaoko:
Mě se to líbí. Je to výpověď. Čas a odstup tomu neuškodil.
Máš ST

vavaoko:
Lze jen doufat, že se pleteš. Mohli bychom být také prvním pokusem o něco smysluplného ve vesmíru. Nevidím totiž jiný smysl toho všeho kolem. Existence jen pro existenci se mi nezdá být smysluplná.
Ale i já jsem jen člověk.
ST

řeka:
na věku nezáleží, jen na člověku
ST. všechno nej!

Levandule:
Čtyřka je pevná židle,
nula dokonalost,
ve které teď budeš bydlet :-)

sailorr:
Přání i ode mne, číslovky nejsou zas tak důležité, jak mi prozradil Maxim, ale to ty jistě víš ;)
a.j.

jc senior:
Tak v tichosti přecházíme mosty na jejichž koncích jsou stále vyšší čísla. V tichosti...
**

Bastet:
Zbyla by duše, kterous do nich vložil...

Lilith:
Někdo se rádoby inspiruje, žulí se do očí jako spřízněný, ale stalo se mi, že se inspiruje podezřele, lacině jak půhledná kopírka... a tak nalézáme své verše a nápady po celé síti... to není ojedinělé... proto chci být a budu vždycky svá, originál, ať si nad tím klidně lid hlavou kroutí, píši sobě i ostatním pro radost a baví mě to a nepřestanu :-))
Např. nakladatelství Skleněný můstek, co se zde nabízí: Mám dílko Skleněný most, jsou v něm barevné skleněné květy a bubliny... je to podivná náhoda... ;-))
Tobě ST

jc senior:
znám tu vodu
džbán dívce na rameni
a pohled očí, který přetrvá
i jméno znám
to nedám do úvodu
veršů o vzdáleném snění
kdy z těch, co byli dva
jeden je hologram
*

Paulmatthiole:
Nedá mi, abych se k tomu ještě jednou nevrátil – a jakkoliv se vyhýbám tomu, abych na internetu prezentoval své soukromí, řeknu ještě pár slov… no, několikero párů slov :-)

Moje příbuzná se provdala do Izraele, přestoupila na tamní víru. Tady pracovala na letišti, tam nemůže, jelikož neabsolvovala povinnou vojenskou službu. Zvládá tamní řeč slovem i písmem. Má tři děti – přesto k nim ještě donedávna chodily kontroly, jestli jejich manželství není takzvaně „na oko“. Něco v tom stylu u nás prostě nefunguje – a domnívám se, že to není ku prospěchu věci. Pokud tam přiletí od nás na návštěvu příbuzní, jsou vítáni a odlišnosti v chování, stravě a podobně jsou respektovány. Ji zase nikdo neomezuje, pokud se rozhodne zaletět na návštěvu do Čech. Nikdo nemá problém.

Můj mistr karate byl buddhista – a když jsem byl v Řecku, u výročí jeho smrti jsem zapaloval svíčku v pravostavném kostele… já, ateista. Ptali se mě tam tehdy, za koho ta svíčka je – když jsem to řekl, dostalo se mi odpovědi, která mi dodnes zní v hlavě: „kéž by bylo víc takových žáků, kteří si vzpomenou na své učitele“. Nikdo neměl problém.

Jeden z mých velmi dobrých známých je Syřan, žije v Čechách dlouhou dobu, oženil se s mojí spolužačkou ze střední školy, má skoro dospělého syna; vlastní restauraci a lékařskou praxi a dokonce kandidoval při volbách do městského zastupitelstva. Všichni ze sportovního oddílu jeho kandidaturu podpořili, nikdo nemá problém.

Kluci z východního bloku, s nimiž jsem dělal na stavbě, dřou jako koně. Nikdo si nikde nestěžuje – vyřídili si potřebná povolení, domluví se a nikdo nemá problém.

Jedno je ale společné – všichni dělají „od vidím do nevidím“, nikdo nikde nebere žádné dávky, žádnou humanitární pomoc nevyžaduje a to, co mají, si vydělali vlastníma rukama nebo hlavou.

Přesto všechno se řadím k těm, kteří nesouhlasí s hromadným přílivem migrantů – pár důvodů jsem uvedl v předchozím komentáři. Nepovažuji se v žádném případě za rasistu, nacistu, fašistu, extremistu, psychopata, paranoika a podobně. Něco jiného je migrace, řekněme, jedinců a něco diametrálně odlišného je migrace ležící řádově v naprosto jiných hodnotách. Jsou kroky, které jsou vratné, jsou kroky, které jsou vratné jen s obtížemi a jsou kroky, které jsou nevratné – a takové je třeba vážit skutečně na lékárnických vážkách. Ptám se, co přesně ti lidé očekávají kupříkladu ohledně ubytování? Jakým způsobem mohou doložit svoji totožnost, vzdělání a zdravotní stav (viz nedávné debaty o povinném očkování, kdy mít vlastní dítě neočkované je spojeno s jistým, řekněme, nepohodlím)? Kde a zač budou v „nové vlasti“ žít? V jakém oboru budou pracovat? Jakým způsobem a jak rychle se domluví zdejším jazykem? Jak bude vypadat docházka jejich dětí do zdejších škol (naše školství podle mých zkušeností je na něco takového absolutně nepřipravené)? Ano, ptám se logicky i na zajištění bezpečnosti. A tak dále, a tak dále…

katpok:
Milá Věrko a vy všichni v komentech, nemám problém s uprchlíky z válkou postižených oblastí, nicméně očekávám, že když člověk utíká před válkou, je v něm pokora a vděčnost. Bydlím na Zastávce, kde je uprchlický tábor a tak mám některé informace a dojmy z první ruky. Jestliže si někdo bude stěžovat, že oblečení a věci, které dostal, nejsou nové a značkové, jestli si bude stěžovat na jídlo, které je kvalitní, ale zkrátka české (i když se kuchaři snažili přiblížit arabské kuchyni a záměrně vynechali vepřové maso), když někdo místo vděku zdemoluje vybavení a vysere se do umyvadla, pak to není člověk hodný mého soucitu a jsem pro to, aby odsud vypadl a pěkně rychle.... a bohužel takových je mezi současnými uprchlíky většina. Takže za mne, ať si je ubytuje a živí ten, kdo je tady chce, já a moje rodina to nejsme.

František:
Pěkný epitaf
ST

Paulmatthiole:
O politickou arénu rozhodně nejde – toto téma je samo o sobě na dlouhé povídání, z něhož si každý vezme něco. Za sebe bych k tomu jen ve stručnosti poznamenal pár věcí, které mi aktuálně leží v hlavě:

1) Pokud jdu někam, kde hodlám v klidu žít (ať už je můj důvod jakýkoliv), jsem tím pádem nezvratně odhodlán (a dle mého názoru i povinen) respektovat tamní zvyky a v rámci svých možností a schopností se jim přizpůsobit. Rozhodně nebudu v pozici, kdy bych vyvolával pozornost poněkud diskutabilním prosazováním svých práv.

2) S bodem 1 souvisí kupříkladu i to, že bych měl mít v pořádku doklady – toto je věc, kterou bude třeba předložit, klepu – li někomu na příslovečné dveře se žádostí o azyl. Je to přinejmenším zdvořilé a oběma stranám to ušetří poměrně dost času a nepříjemností.

3) Používat k dosažení jakýchkoliv cílů děti je, podle mého názoru, nedobrá cesta.

4) Pokud mám v úmyslu někde žít, jsem povinen vládnout tamním úředním jazykem, a to slovem i písmem.

5) Nabídne – li mi někdo azyl, lékařskou péči, a tak dále, budu vděčný za cokoliv, neboť nejsem v pozici, kdy bych si mohl vybírat (tj. jsem skutečně v nouzi) a vypisovat jakési výběrové řízení ve stylu „kdo mi dá více, protože já jsem sem přišel, vy mě musíte přijmout a já mám právo“.

6) Zarážejí mě lhůty, které musí podstupovat naši občané (a nejen dospělí, ale i děti) v oblasti například lékařských zákroků, zatímco ti, kteří zde nepracují, neplatí si pojištění, a tak dále, mají jakási privilegia, a na naše děti se pořádají sbírkové akce (vrcholem tohoto jsou potom známá „víčka“).

Amelie M.:
sama jsem měla možnost vidět "uprchlíky" na vlastní oči, v létě na kosu.. no já nevím, pocit mám rozpačitý.. samí mladí kluci, žádné levné oblečení, docela slušná technika.. nijak ve mně nevzbuzovali dojem, že jsou vyděšení z toho, že někde nechali své rodiny, ohrožené na životě..

tímto ale netvrdím, že neexistují lidé, kteří pomoc potřebují.. k takovým je hloupé a zbabělé, obracet se zády.. ale.. asi bychom se měli snažit trošku rozlišovat.. abychom si falešnou solidaritou nepodřízli pod sebou větev..