Někdy

smutné, ale výstižné

Tamara J: Je těžká doba. Honění a člověk se musí občas vypsat.

Besi ja si zpívám ,ale taky to neumím:-)

divoženka1: Jsi hodné srdíčko. Drahá.

Teď je to nejhorší,ale sluníčko už číhá za bukem.

j.m.: Díky za podporu. Když má člověk Libres, má kamarádi a je líp. Moc děkuji. Potřebovala jsem si ulevit.

Pro mě je zkouškou doby nepoddat se smutku a zoufalství. Koncentrák přežili jen ti, co nepochybovali, že bude lépe. Je to blbé přirovnání, ale já ho mám ráda. Vede mě ke skromnosti. Člověk si musí umět udělat malé radosti, každý, co ho baví. A já jsem vyrušila zprávy všeho druhu. Čtu, píšu, fotím, chodím ven, ale žádný kanál, krom YTube, kde si najdu, co mě povznáší, hudba i moudrá slova. Nejsem úplně v pohodě, to snad ani nejde, ale prostě se snažím být pozitivní. Besi, slunce v duši! Werich řekl - otoč se čelem k slunci a všechny stíny budou za tebou :-)

kozorožka: Víš, otec mé mámy byl zavražděn v Osvětimi.
Celý rok dle záznamů čekal, že bude moci jít k dceři i manželce domů. Bohužel neměl takové štěstí.
Je to smutný příběh a bohužel stále živý.
Byl v odboji a pracoval pro vlast do poslední možnosti, než ho odvezli fašisti.
On hodně miloval vlast.

Krásnosmutné... soucítím

Lilith: Ach, děkuji.