Líbilo se

severanka:
...zase bezva básně i města!Kudy příště tvoje cesta?:-)

Elisha:
jsem ta co pochází z Chlumce
ale řiť na slunce nevystavím
v podzámčí Karlovy Koruny
u starý kámošky Maruny
se večer stavím
ten její je taky rodák z Chlumce
celej večer čeká na sumce
na břehu Starochlumečáku
asi se s Marunou dáme do burčáku

labuť:
Mám problém a Ty průšvih
nevím, která miniměstská je lepší
to mi nedělej, jsem z toho jelen zmatenej

:-)))

šuměnka:
na miskách vah jsem zrozena
a lásku vážím vážeností
činů víc než-li slov
těch stroze, na-
vlékám v fázích, v nichž se postím
ať úplněk je či zas nov :)

Mbonita:
katalpa je strom s listy srdcí...
a tneš -li drápem v list
můžeš krvácet i něžně příst...

Siorak:
Drsná realita. Člověk bez soucitu není člověkem tak zcela.

šuměnka:
ach pane...saya mengerti?
tygří stisk tne se nocí...
/však pozor..pozor na žerty/
třpyt nitra zná moc o bezmoci...:)

Hazentla:
palec nahoru..že ji čtu i tady :) hari-mňau :)

Květka Š.:
Člověk z planety Země...ST

vodnar:
hříchem není milovat hříchem je v začátku to vzdát

Hazentla:
Až kvůli štěstí projdeš celý svět, zjistíš, že stálo před tvými dveřmi.
(africké přísloví)

zenge:
neděli co neděli
mívám já jí v posteli
pak jde se mnou do kostela
po kostele na tři s pěnou
skoro už je moji ženou
a co dodat včil?
Pánbůh to tak zařídil
ST

básněnka:
pro blázna z planety Země ..ST

šuměnka:
tak tohle jsem musela dát 2x po sobě...
a asi se ještě vrátím, to je hodně na zapnutí mozku, srdce i nitra - a to mám setsakra ráda...!!

hloubavá:
A taková to byla láska!
Teď zbytek kostí
v kafilérce praská
a masíčko -
již dávno proměněno -
opuští tvoje statný tělo!

Hazentla:
zdá se mi nečestné a nesportovní psát komentáře o tolik moc hodně lepší původních děl :)))))
A jinak :-* :-*

gabkin:
ó hosana...... brácha dej vědět... až pořídíš si klokana.

gabkin:
a co je na tomto dílku pro mě nejcenější ? že si přátelé mohu přečíst něco, co mě něco říká.....
Když oni tihleti autoři z vyšších pater někdy píšou cizími slovy pro neznalé.
Jo, Šuměnko..... konešně zase diamant, co se mi trošku lekne a já si mohu hrát s pokladem..... když já někdy nevím, co to mám v ruce za skvost..... a ostatní si broukaj.... pěkný kousek.....
holka, já ti mám radost.... jako když jsem tě na literu objevil. Zase jsem něco od tebe četl.

Verena:
Hm....četla jsem a četla a konec stále v dálce....je skákavě smutná, ale...nedokážu to popsat, je v ní víc. Není možné ji přečíst pouze jednou...je v ní skrytá krása.

labuť:
U Tebe nacházím zvláštní moc
se slovy nakládáš jak s pírkem ptačím
V lehkosti veršů a barevnosti slov
si zlehka a krásně potom kráčím