Žoldnéř
Jen tak
» autor: vavaoko |
Žoldnéř
Onehdy se mne ptali, kde všude jsem kdy byl.
Já poctivě jsem vzpomínal a toto odvětil:
Co vím, tak byl jsem s Kelty, když zničit chtěli Řím.
Pak na Třísově s nimi žil. Rád hlásil jsem se k nim.
Na hradě, na Maidštejně, jsem roky držel stráž.
A s Žižkou bojoval jsem, na polských rovinách.
S Richardem v Palestině, jsem s Araby se bil.
Ve Valdštejnově vojsku jsem v bojoval a pil.
Viděl jsem hořet Moskvu, to město dřevěné.
A u Slavkova padl v gardě Napoleonské.
Byl jsem v zákopech Yprů a bylo mi tam zle.
Později někde v Kursku, jsem nechal kosti své.
S Frantíky v městě Saigon, jsem absint popíjel.
A tam, kde všude byl jsem, jsem žil a zabíjel.
Řekli mi, že jsem kruťas. Že jsem vtělené zlo.
Jsem žoldák. Šedesát let mi nikdy nebylo.
Jsem ten, jenž v historii své pevné místo má.
Ten, kdo vždy někde padne. To je má úloha.
Onehdy se mne ptali, kde všude jsem kdy byl.
Já poctivě jsem vzpomínal a toto odvětil:
Co vím, tak byl jsem s Kelty, když zničit chtěli Řím.
Pak na Třísově s nimi žil. Rád hlásil jsem se k nim.
Na hradě, na Maidštejně, jsem roky držel stráž.
A s Žižkou bojoval jsem, na polských rovinách.
S Richardem v Palestině, jsem s Araby se bil.
Ve Valdštejnově vojsku jsem v bojoval a pil.
Viděl jsem hořet Moskvu, to město dřevěné.
A u Slavkova padl v gardě Napoleonské.
Byl jsem v zákopech Yprů a bylo mi tam zle.
Později někde v Kursku, jsem nechal kosti své.
S Frantíky v městě Saigon, jsem absint popíjel.
A tam, kde všude byl jsem, jsem žil a zabíjel.
Řekli mi, že jsem kruťas. Že jsem vtělené zlo.
Jsem žoldák. Šedesát let mi nikdy nebylo.
Jsem ten, jenž v historii své pevné místo má.
Ten, kdo vždy někde padne. To je má úloha.
Tipů: 47
» 02.10.12
» komentářů: 36
» čteno: 932(36)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.10.2012 - 13:13
Hazentla
připomnělo mi to jednu písničku od Boba Dylana.. tou silou slov.
» 02.10.2012 - 13:22
severanka: kvítek: Hazentla: básněnka:Já vám všem uctivě děkuji za komenty
» 10.10.2012 - 10:04
1
zdravím, bratře, jsem setník z Říma
znám zbroj, krev, muže jako skály
moře, pouště i boj jak hřímá,
snad jsme v jednom šiku stáli
či na opačné stál jsi straně
když krajem nes se bitev řev
a spolu zkřížili jsme zbraně
jak s prachem smísila se krev
tak spolu šli jsme dějinami
v tváři vzdor se zbraní v ruce
a peklo chodívalo s námi
i smrt ve jménu revoluce
prý vrazi jsme, bůhví co ještě
jen vůli cizí jsme dbali cti,
ti mrtví z bitev, kulek deště
snad jedenkrát nám odpustí
**
znám zbroj, krev, muže jako skály
moře, pouště i boj jak hřímá,
snad jsme v jednom šiku stáli
či na opačné stál jsi straně
když krajem nes se bitev řev
a spolu zkřížili jsme zbraně
jak s prachem smísila se krev
tak spolu šli jsme dějinami
v tváři vzdor se zbraní v ruce
a peklo chodívalo s námi
i smrt ve jménu revoluce
prý vrazi jsme, bůhví co ještě
jen vůli cizí jsme dbali cti,
ti mrtví z bitev, kulek deště
snad jedenkrát nám odpustí
**
» 10.10.2012 - 10:12
jc senior: Oni nám to již odpustili. My dali jsme jim šanci. Jen ti, kdo z dáli na nás hledí, si myslí, že jsme psanci.
Tvůj koment je příkladem toho, ze jej lze napsat lépe, než dílo. Děkuji
Tvůj koment je příkladem toho, ze jej lze napsat lépe, než dílo. Děkuji
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rande | Následující: Cesta do neznáma.