Tomáš

vavaoko: Ono je pro mnoho lidí mnohem jednodušší věřit. (či snad papouškovat) oficiální verzi dějin. Dějiny potom nejsou tak bolavé. Ostatně to známe také ze svých dějin. Přes všechy Václavy a Žižky. Přes Klementy a Gustávy.. Se táhne linie krve a zloby našimi dějinami. S tím nemůžeme nic dělat. A to je dobře. Dějiny jsou dějiny. A ty máš ST

umělec2: Mírně úsměvné až na ty sliny z úst. Za to lidi nemůžou tedy si myslím.

bameka: Neubránil jsem se úsměvu, protože jsem si vzpomněl na jeden docela rozšířený názor. Totiž, že oběť potrefená nevěrou (natvrdo ji říkáme "Paroháč") se o svém nelichotivém stavu dozvídá vždy až poslední.
V této povídce se nešťastník nějakým řízením osudu dozvěděl o pravém stavu věci podstatně dříve než bývá obvyklé a dostal tak jedinečnou možnost vyřešit to bez přehnaně velkých (byť dobře skrytých) posměšků okolí.
O vyzrazení lékařského tajemství podle mě nešlo, neboť díky vyjevené pravdě (navíc neúmyslně) mohla oběť ihned započít se svojí duševní i tělěsnou očistou, což je z lékařského hlediska naopak prospěšné.

Berenika: ***

Berenika: Jako kdybych listovala starým albem, nalezeným na půdě.

Berenika: Super bezva počtení. ***

Berenika: ST, za každé slovíčko, které barvitě vykresluje člověka.....

Berenika: Co všechno se člověk na stará kolena nedozví? :o)

Berenika: Takže člověk není nikdy dost opatrný a nemá věřit nikomu a raději ani sobě samému. :o))) Moc hezky napsáno. ST

severanka: ...přesně tak!

vavaoko: Tajemství bývají zátěží pro toho, kdo je ukrývá. ST

básněnka: ..STalo se..nejde odestát,poučení pro obě strany:-)

zelená víla: jak někdy dojem v nás se plete... věřím ve věci mezi nebem a zemí, nemám z nich strach, jen je nechci vědět do konce, protože věřím, že dokážeme ovlivnit různé situace... a věřím, že pomocí arteterapie, pálením negativismu,... dokážeme si uvědomovat ...

zelená víla: líbí se mi, jak popisuješ maličkosti člověka, primáře, které ti utkvěly v paměti... člověk si někdy pamatuje maličkosti, kterých si nikdo ani nevšiml... a to se mi líbí, ten pocit, že si v sobě popisuju dojem toho člověka..

churry: **

bameka: Další zajímavá věc od tebe. To, že určitá malá část lidské populace dovede používat těžko uvěřitelné schopnosti, beru jako fakt. Často mě však pronásleduje otázka, co je spouštěčem těchto schopností nebo naopak, co je blokátorem toho, že většina z nás tyto schopnosti neumí použít. Je to ve správném namíchání lidské DNA? Nebo ve správně namíchané mozkové chemii? Nevím.
Ale téměř jistě se odpověď v mozku skrývá. Je zvláštní, že ani ti nejgeniálnější z nás nedovedou využít mozkový potenciál ani z poloviny předpokládaných možností. Vznikl takový úžasný lidský orgán a je takhle nevyužitý! Nerozumím tomu, nemám pro to racionální vysvětlení. Ta iracionální poskytují mnohem větší prostor, ale správné být nemusí (a zřejmě ani nebude) žádné z nich.

vavaoko: Zaujalo mne tvé vyprávění. ST

severanka: ..raději snad ne,to by mu nemohla žena přece říct!I v tomhle existují tajemství!
Zajímavý příběh

severanka: ...jsou lidé,na které se nezapomíná ani když vás vítr rozfouká do všech stran...!

bameka: Nejsem si zcela jist, jestli už s těmi svými komenty nejsem trochu otravný. Ale můžeš si za to sám - svým stylem psaní, který se mi líbí.
Co se týče dílka samotného, mám pocit, že ti Bohuslav byl lidsky o něco blíž než František. Fakt, že s vážně zraněnou rukou už druhý den operoval, lze ohodnotit kladně i záporně. Jak si kdo vybere. Myslím ale, že zrovna tohle nebyla věc, kterou bys schvaloval bez výhrad.
Během své profese lékaře jsi musel poměrně dobře poznat jistě více než stovku kolegů. Pokud z nich vybíráš pět, museli to být pozoruhodní lidé.