*PORTRÉT II.*

Druhý z pěti portrétů mých bývalých lékařských kolegů
» autor: Tomáš
Primář František je silným a náruživým kuřákem. Zažloutlými konečky prstů vkládá neustále jednu cigaretu za druhou do úzkých rtů. Poté následuje silné vdechnutí ústy do plic, provázené vytvořením důlků ve tvářích a nato slastný dlouhý výdech oblaku kouře s mírným vysunutím jazyka a dolní čelisti. Uzavře ústa s nepotlačovaným mlasknutím a pak... ...pak se to vše do detailu opakuje. Své okolí zamoří denně až stovkou cigaret!

Tmavé oči vykukují přívětivě z úzkých štěrbin víček, mírně už oteklých nejenom počínajícím stářím, ale asi i trochu vlivem alkoholu. ( O tom se zmíním trochu níže.) Od zevních očních koutků se rozbíhají vějířky vrásek až ku spánkům a prozrazují, že celkem vážně vyhlížející starší muž musí být jinak veselá kopa. Hlavu má tento starý mládenec dětsky kulatou, čelo vysoké a s jemnými vráskami, hladké a tmavé vlasy jsou již trochu prošedivělé, naznačeně orlí nos. Postavy je spíše menší než střední, s rázným vojenským krokem, který ale ohleduplně přizpůsobuje chůzi druhé osoby.

Řeč jeho neplyne, naopak, maličko zadrhává, přitom mrká víčky a obrací oči vzhůru jakoby odtud čekal pomoc. Poněvadž trochu nedoslýchá, naklání obvykle hlavu k mluvícímu. Jestliže přesto něčemu neporozumí, otáže se svým příjemně hlubokým hlasem velmi zdvořile na to, co právě dobře neslyšel.

Apropó alkohol! Ten je na jeho ušním-nosním-krčním oddělení, kde je přednostou, absolutně tabu. To vím naprosto jistě, jinak bych mu býval nesvěřil svou dcerku k odstranění mandlí! Ale brzy jsme měli poznat, že privátně to s ním je úplně jiné.

Ke svým kulatým padesátinám totiž pozval několik nás kolegů a sester na několikahodinový nedělní výlet po lodi na nedalekém jezeru. Objednal nám chutný oběd, vypili jsme nejeden džbánek plzeňského a poněvadž se zřejmě snažil jako hostitel zanechat velmi dobrý dojem, museli jsme nejprve s ním u baru překlopit do sebe jako aperitiv několik štamprlat. Po jídle se hrálo k tanci a pan primář si vybíral jednu sestru za druhou, aby je po tanečku opět pozval k baru, kde je znovu počastoval likérkem podle jejích chuti a sám si dal nalít také. Sester bylo šest a tanec následoval jeden za druhým. Poslední byl s tou nejkorpulentnější a to už byl pro něho, lehce se kymácejícího, opravdový výkon. Jak to s ní kol dokola vytáčel, tak najednou zavrávoral, tanečnice se mu vymkla z ruky a pan primář, chtěje se něčeho zachytit, udeřil rukou do blízkého okna. Střepinami se na předloktí tak hluboce zranil, že si i tepnu natrhl až krev stříkala!

První pomoc pochopitelně rychle a odborně zaúčinkovala, ale byli jsme celkem rádi, že plavba už brzy potom končila. Veselá nálada se nám po této příhodě totiž znatelně vytratila. U nemocnice jsme se rozcházeli a zraněného bylo nutno odborně ošetřit. Bylo mu trapné, aby se tomu podrobil na chirurgii a tak si vymínil, abych mu ránu zašil na našem ženském operačním sálku.

Proti tetanovce se nebránil, ale místní umrtvení kategoricky odmítl a se slovy ¨Dělej, dělej, po tolika štamprlatech to přece není vůbec nutné¨, si nejprve zapálil nezbytnou cigaretu a pak mi nastavil ruku, abych šil. Ani jednou to s ním necuklo i když to byla rána hluboká až ke kosti. Když jsem skončil, povídám mu jako bych to řekl i každému jinému pacientovi: ¨Musíte předat v příštích dnech plánované operace vašim asistentům. Tahle ruka potřebuje několik dní klidu!¨

Pokynul jenom negativně hlavou a se šibalským úsměvem mi foukl do obličeje plnou dávku cigaterového kouře. Dodatečně jsem se dozvěděl, že své operace hned od pondělka i v dalších dnech prováděl vlastnoručně.

To vše se stalo před mnoha lety a jestli už zemřel, to nevím. Osud nás časem rozvál do různých stran...
Tipů: 19
» 27.09.12
» komentářů: 10
» čteno: 495(22)
» posláno: 0


» 27.09.2012 - 08:05
barvitě popsán.. kolega a já jej mám před očima,jako kdybych ho znala:-)..ST
» 27.09.2012 - 10:32
Moc Dobré. ST
» 27.09.2012 - 17:43
Nejsem si zcela jist, jestli už s těmi svými komenty nejsem trochu otravný. Ale můžeš si za to sám - svým stylem psaní, který se mi líbí.
Co se týče dílka samotného, mám pocit, že ti Bohuslav byl lidsky o něco blíž než František. Fakt, že s vážně zraněnou rukou už druhý den operoval, lze ohodnotit kladně i záporně. Jak si kdo vybere. Myslím ale, že zrovna tohle nebyla věc, kterou bys schvaloval bez výhrad.
Během své profese lékaře jsi musel poměrně dobře poznat jistě více než stovku kolegů. Pokud z nich vybíráš pět, museli to být pozoruhodní lidé.
» 27.09.2012 - 22:04
...jsou lidé,na které se nezapomíná ani když vás vítr rozfouká do všech stran...!
» 30.09.2012 - 03:57
**
» 01.10.2012 - 00:25
líbí se mi, jak popisuješ maličkosti člověka, primáře, které ti utkvěly v paměti... člověk si někdy pamatuje maličkosti, kterých si nikdo ani nevšiml... a to se mi líbí, ten pocit, že si v sobě popisuju dojem toho člověka..
» 01.10.2012 - 21:17
ST, za každé slovíčko, které barvitě vykresluje člověka.....
» 21.11.2012 - 09:44
rozkošně pisatelské
» 21.11.2012 - 16:21
zelená víla: vavaoko: severanka: LiJ: churry: Berenika: básněnka: bameka: děkuji všem za příznivou odezvu, kterou vám moje dílku zanechalo
:-)))
» 12.02.2016 - 14:24
Mohu podepsat všechny komentáře.
Posílám své nekuřácké ST. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: *PORTRÉT I.* | Následující: *Portrét III.*

© 2011 - 2019 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Ty nejlepší útržky z každodenního, místy bláznivého, života.