Dota Slunská

Kapitán Nemo by z tebe nemoh’ ...;-)

Hnula brvou :)

Vida vida vida...la vida

Ty jsi tak krásně živej...

Mám ráda rozmanitost tvých inspirací.

Taková hezky pjharveyovská...pro tu náladu, pestrost, chytrost, Amaj, kontrasty a spoustu dalšího. Myslím, že by Polly spokojeně přikyvovala.

Mlčím tu u tvé krásně napsané básně.

Natáhnout...skrčit...natáhnout...skrčit :)

Černá...rozevírá zorničky doširoka. Tvá báseň též.

Právě...duše nejsou jen v lidských tělech.

Má vůni. A význam. Vzácnost.

Láska ani smrt člověka neminou. Oba jsou mosty, ani v jednom případě nevíme, kam nás dovedou. A když už tam jsme, zapomeneme, jaké to bylo předtím, než jsme je poznali.
veletip jako vždy...bohužel nepřekvapím :)

Do ticha se vejdou všechny tóny. Rozjímavá a absorpční.
Ráda vidím, že zase básníš...:)

Ach...

Teď je teď i dávno... krásně prolnutá, dušinko. Díky za takovou chvíli.

To je nádherná báseň. Takové lazurované štěstí. Jedna z těch, které si člověk bude pamatovat.

Jsou?

Báseň jak pramen.

Dláždí i dláta! do nebe...

Milane, přeju ti, ať to překonáš a dáš se dohromady. Verše ti jdou pořád skvěle.